Lípy srdčité, kořenící uprostřed zadlážděného Horního náměstí, jsou pro Přerovany citlivé téma. Těžce se smiřují s tím, že stromy umírají a čeká je kácení. I když je zřejmé, že rok od roku chřadnou a jejich záchrana je nemožná, tak díky odborným zásahům se jim podařilo prodlužovat život. Poslední zpráva dendrologů ale jasně říká, že šance jsou vyčerpány. Lípy jsou natolik nebezpečné pro okolí, že na doporučení expertů bylo nutné zahájit ořez suchých větví a na podzim přijde na řadu kácení. Pak budou na náměstí opět zasazeny lípy. Mezi nimi má mít místo i jeden zajímavý artefakt, související s historií místa.

"Přerovský magistrát má několik posudků, které se zabývají stavem šestice stromů a návrhem opatření. Ten nejstarší je datován rokem 2006, kdy dendrologové označili stav lip jako zhoršený. Některé stromy měly už před patnácti lety zlomené kosterní větve s vazbou, dutiny v kmeni, posudek zmiňuje prosychání koruny," vzpomněl Petr Školoud z odboru majetku přerovského magistrátu. Potvrzuje i to, že další znalecké posudky v průběhu let už jen konstatovaly, že stromy mají zřetelně narušenou fyziologickou vitalitu a jejich pokácení je nevyhnutelné. "To se původně plánovalo už v roce 2018, ale stále jsme se se stromy nechtěli rozloučit, proto jsme je pořád udržovali, byť už trochu uměle," zmínil radní Michal Zácha. Zástupci města před dvěma lety ustanovili pracovní skupinu složenou z úředníků, delegáta Národního památkového ústavu v Olomouci a zástupce Muzea Komenského v Přerově, která se lokalitou zabývala a řešila novou vizualizaci tohoto cenného místa. "Už dnes je jisté, že jakmile budou v době podzimního vegetačního klidu stromy pokáceny, zakoření tu časem pouze tři mladé lípy. Menší počet je s ohledem na místo, které v tomto prostoru lípy k životu mají, vhodnější. Lepší prostor tak budou mít jejich kořeny i koruny," konstatoval Školoud.

Lokalitu čeká ještě jedna proměna. Souběžně s údržbou stromů tu probíhal také archeologický výzkum. Mezi skupinou lip totiž měla být zasypána letitá studna. Její existence se potvrdila a dnes by archeologové, historici i zástupci Přerova rádi viděli na místě jakousi repliku, která bude připomínkou toho, že právě sem si před více než sto lety chodili obyvatelé města pro vodu.