Přerovským archeologům se podařilo objevit nedaleko centra města unikátní zhruba 4,5 centimetru vysokou keramickou figurku pocházející z druhé poloviny 13. století. Podle odborníků jde o jeden z nejcennějších nálezů na území města. Archeologové ji nalezli na Horním náměstí na nádvoří zámku při záchranném archeologickém výzkumu kvůli chystanému předláždění. Kromě figurky objevili také základy původního hradu pocházející z 15. století.

"Figurka je polévaná hnědou glazurou. Nalezli jsme ji ve středověké odpadní vrstvě. Jde o období vrcholného středověku. Obdobné analogie konkrétně k této keramické figurce máme v prostoru Olomouce a ze Smilova hradu," řekl dnes přerovský archeolog Zdeněk Schenk. Odborníci zatím netuší, zda figurka se sepnutýma rukama na prsou zpodobňuje ženu či muže. Má totiž odlomenou hlavičku a z jejich proporcí to nelze příliš poznat.

Archeologové narazili také na základy hradu z 15. století, který předcházel zámku, jenž v Přerově nyní stojí. "Jde o základy hradby o šířce 1,8 metru, která byla zděná z místního kamene a navazují na ni ještě dvě základové patky klenebního oblouku, nad kterými stála pravděpodobně věž nebo budova. Začátek stavby spadá do poloviny 15. století a lze ji zřejmě spojit se stavebními aktivitami rodu Cimburků, kteří drželi přerovské panství před nástupem Pernštejnů," doplnil Schenk.

Kromě toho odkryli také základ zděného suterénního domu z přelomu 14. a 15. století, který zanikl zřejmě během husitských válek. Svědčí o tom také nalezená stříbrná mince, takzvaný vídeňský fenik Albrechta V., jež byla ražena po roce 1426. Rok nato byl Přerov během válek vypleněn.

Během výzkumu na zámeckém nádvoří přerovské archeology, kteří zde budou pracovat ještě týden nebo 14 dní, překvapilo také obrovské množství nalezených lidských kostí, jež byly na toto místo druhotně přemístěné. Podle odborníků lze lidské ostatky rovněž datovat do období středověku.

Přerovští archeologové slaví úspěch i při bádání v daleko starší historii. Loni na podzim se jim podařilo na okraji Přerova například objevit unikátní, téměř dvoumetrový mamutí kel. Část ostatků zvířete stará až 30.000 let byla ukryta 80 centimetrů pod zemí a odborníci na ně narazili při záchranném archeologickém výzkumu.