O 18 % pracovních neschopností (PN) méně než v roce 1996. To  jsou údaje České správy sociálního zabezpečení, srovná-li se loňský rok se situací před deseti lety.

    Zatímco v roce 2006 ČSSZ evidovala 2 870 261 ukončených pracovních neschopností, v roce 1996 jich bylo o 648 090 více, celkem
3 518 351.



Naopak postupně rostl počet prostonaných dnů a s tím související průměrná délka
trvání jedné pracovní neschopnosti. Před deseti lety v roce 1996 lidé prostonali
celkem 87 993 960 dnů a jedna pracovní neschopnost trvala v průměru 25,01 dne. V
loňském roce už lidé v České republice prostonali celkem 104 747 532 dnů (tj. o
16 753 572 dnů víc než před deseti lety) a průměrná délka jedné PN se zvýšila o
11,48 na 36,49 dne.



Nejvíc ukončených pracovních neschopností v roce 2006 ČSSZ evidovala v
Moravskoslezském kraji, bylo jich 332 485, naopak nejméně v kraji Karlovarském –
85 802. Zásadní roli přitom hraje velikost jednotlivých krajů a s tím
související počet obyvatel. V Moravskoslezském kraji se také v roce 2006
prostonalo nejvíc dnů – celkem 14 176 697. Z uvedeného je zřejmé, že v tomto
kraji na severu Moravy se také v průměru stonalo nejdéle: 42,64 dne. A podobná
situace byla v kraji Zlínském: 41,68 dne. Srovnáme-li situaci s krajem
Karlovarským, pak v něm jedna pracovní neschopnost v loňském roce průměrně
trvala o 8,56 dne méně než na severní Moravě, tedy 34,08 dne. Nejkratší dobu
lidé stonali v Praze a ve Středočeském kraji – jedna pracovní neschopnost tam v
roce 2006 průměrně trvala 31,10 a 33,11 dne.



Na nemocenském před deseti lety ČSSZ vyplatila celkem cca. 17,66 miliard korun,
přičemž výdaje na všechny dávky nemocenského pojištění byly cca. 21,48 miliard
Kč. Loni si nemocenské vyžádalo 26,96 miliard korun. Přičteme-li k této částce
výdaje na další dávky nemocenského pojištění v roce 2006, tj. podporu při
ošetřování člena rodiny, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v
těhotenství a mateřství, jednalo o výdaje v celkové výši 32,77 miliardy korun.




Vliv na pracovní neschopnost mají mimo jiné sociálně ekonomické faktory (mzda,
nezaměstnanost, kvalita zdravotní péče a s tím související vyšší věk dožití
aj.), které ovlivňují pracovní neschopnost zejména ve vyšších věkových
kategoriích. Roli hraje také to, zda Českou republiku v daném období postihla
epidemie virových onemocnění.

Za deset let ubylo pracovních neschopností, stoná se ale déle



Štěpánka Filipová

tisková mluvčí