(Olomouc) Památkáři nesouhlasí s „Olomouckým labyrintem“. Památková rada jednala i o konzervatoři a přerovském zámku.

    V prostorách olomouckého pracoviště Národního památkového
ústavu (NPÚ) se v úterý 18. října konalo zasedání Památkové rady, která je
tvořena odborníky z oblasti památkové péče a příbuzných oborů a je poradním
orgánem územního konzervátora. Jak řekl Pavel Michna z NPÚ, rada se zabývala
problémem využití bývalého vojenského fortu Tabulový vrch v Olomouci, obnovou
fasády a oken zámku v Přerově, plánovanou přestavbou či rekonstrukcí domu ve
Wurmově ulici 13 v Olomouci a plánem na turistické využití bývalého
protileteckého krytu a s ním souvisejících chodeb v olomouckých Bezručových
sadech.

V případě fortu na Tabulovém vrchu, který vlastní Ministerstvo obrany a
jehož případná rekonstrukce by si vyžádala vysoké finanční náklady, doporučila
rada hledat další schůdné možnosti využití. K obnově přerovského zámku
památkáři nevznesli zásadní námitky, ačkoli celkovou výměnu všech
stávajících oken, dveří a vrat z 30. let 20. století nepovažují za nejvhodnější
a rádi by některé autentické části výplní otvorů zachovali, pokud to dovolí
jejich technický stav.

Bývalou kanovnickou rezidenci ve Wurmově ulici 13 v Olomouci (později zde
sídlila olomoucká galerie), by chtěla římskokatolická církev, která ji získala v
restituci, využít jako sídlo církevní konzervatoře, jež by měla přesídlit do
Olomouce z Kroměříže. Navrhovaný projekt stavebních úprav však památkáři
považují za ne zcela vhodný. „Samozřejmě chceme, aby konzervatoř v Olomouci
byla a chápeme, že škola potřebuje jisté specifické úpravy. Proto bude třeba
najít vhodné kompromisní řešení,“ řekl Pavel Michna a vysvětlil, že tato
památkově chráněná budova je zcela unikátní zachovanou pozdně barokní podobou
včetně svých hodnotných interiérů, která by rozhodně neměla být porušena.
Památková rada také doporučila nejprve provést podrobný stavebně historický
průzkum budovy.

Zcela odmítavě se členové rady postavili proti záměru proměnit chodby a
protiletecký kryt v Bezručových sadech v jakousi audiovizuální atrakci
„zážitkové turistiky“, jež by zahrnovala i přestavění vnějšího vstupu do
krytu a jeho tzv. protistřepinového štítu na kavárnu. „Chodby i kryt sice nejsou
architektonicky zajímavé a postaveny byly až koncem německé okupace, jejich
zamýšlené úpravy jsou ale zcela v rozporu s památkářskými zásadami, které
striktně velí oprostit historické objekty (v tomto případě hradby) od moderních
přístavků či doplňků, a také s územním plánem města,“ řekl Pavel Michna.

Funkci územního konzervátora zastává v olomouckém pracovišti NPÚ nově Miroslav
Papoušek. Jeho doporučení, které vzejde z jednání rady, obdrží orgány samosprávy
s rozhodovací pravomocí v daných oblastech.

zdroj NPÚ