Zájemci o vlastivědu Moravy dostali v těchto dnech do rukou druhé letošní číslo Vlastivědného věstníku moravského, jediného celostátního  časopisu věnovaného staré i novější minulosti Moravy a Slezska.

    Číslo vyšlo za finanční podpory kraje Jihomoravského, měst
Brna, Olomouce, Velké Bystřice, Slavkova u Brna, obcí Střelic u Brna, Určic na
Prostějovsku a Hrádku na Znojemsku. Naše čtenáře upozorňujeme na několik
zajímavostí.



    Úvodní studie zveřejňuje nové myšlenky týkající se počátků
naší národní státnosti – soužití Velké Moravy a přemyslovských Čech. Velká
Morava stála u zrodu suverénního českého státu, zatímco franská říše usilovala o
jeho anexi a zničení, tak jak se jí to podařilo s knížectvími Polabských
Slovanů. Východní část Velké Moravy připadla ruským knížectví, kam se přemístila
i část moravských řemeslníků, jak naznačují nejstarší ruské šperky.

Emigrací evangelických duchovních z Moravy a Čech na Slovensko v 16. a 17.
století se zabývá obsáhlá studie slovenského autora. Z českých zemí byli vyhnáni
nastupující rekatolizací a tak svůj útulek našli v Horních Uhrách – nynějším
Slovensku.

Jak se modernizovala správa města Brna a okolních obcí se dozvíme v jiném
článku. Město Brno tehdy rychle rostlo, což přinášelo potíže s vodovodem,
kanalizací, komunikacemi a zastavovacím plánem. Řešení těchto problémů už
nezvládla místní honorace, ale byli přijímáni cizí odborníci a znalci
komunálních otázek.

Na moravskoslovenském, pomezí žil v 19. století v obci Rusava evangelický pastor
Daniel Sloboda. Je známý jako šiřitel česko-slovenské vzájemnosti a obrození.
Tentokrát se dozvíme o jeho meteorologických pozorováních, která prováděl pro
ústředí ve Vídni.

Zájemce o heraldiku zaujme článek o renesančních erbovních deskách Jiřího
Pavorina, opata kláštera Hradiska u Olomouce, v obcích Cholina a Ústín.

Až na jihozápadní Moravu nás zavádí příspěvek o tvrzích ve Slavětíně a Dolním
Bolíkově na Jindřichohradecku. Autor píše o rodech, které zde sídlily a také
rekonstruuje stavební podobou obou tvrzí.

Do oblasti národopisu náleží příspěvek popisující blažejskou obchůzku v
Dluhonicích u Přerova. Ukazuje se, jak se začínají obnovovat lidové zvyky, asi
jako reakce na smazávání místní a národní identity vlivem globalizace
společnosti.

Závěr čísla představují recenze publikací týkajících se dějin moravských a
slezských měst, vesnic.

(mapa)