Zájemci o vlastivědu Moravy dostali v těchto dnech do rukou první letošní číslo Vlastivědného věstníku moravského, jediného celostátního  časopisu věnovaného staré i novější minulosti Moravy a Slezska.

    Číslo vyšlo za finanční podpory krajů Jihomoravského, Moravskoslezského a Olomouckého, měst
Brna, Olomouce, Vsetína, Znojma, obcí Vilémovic na Blanensku, Švábenic na Vyškovsku a Únanova na Znojemsku, jakož i paní M. Pickové z Brna. Naše čtenáře
upozorňujeme na několik zajímavostí.

    Úvodní studie se zabývá populárním tématem jímž je spor o rotundu ve Znojmě.
Tentokrát se autor pokouší podat nový historický výklad figurálních maleb v jejím interiéru. Studie jistě vyvolá novou vlnu diskuse o této nejvýznamnější – vedle olomouckého Přemyslovského paláce – památce románského umění na Moravě.

Osobou nejvýznamnějšího olomouckého raně barokního malíře se zabývá další studie. Jde o Antonína Martina Lublinského (1636-1690), původem z Lešnice u Opolí v Polsku. S jeho jménem jsou spojeny miniaturní knižní mědirytiny, ale i
rozměrné doktorské téze.

Osobnost zapomenutého badatele Moravského krasu Floriána Koudelky (1862-1921), se zabývá jiný článek. Rodák z Brna, prožil však většinu svého života – jako zvěrolékař – ve Vyškově (1888-1921). Spolu se ždánickým notářem M. Křížem, se věnoval zkoumání tajuplných jeskyň Moravského krasu.

Dějinám národně socialistické strany na Moravě je věnována studie o osobnosti Ladislava Kameníčka (1905-1990) z Moravské Loděnice na Olomoucku. Zachycuje především jeho činnost v oblasti zemědělské politiky v letech 1945 až 1948.

Hrad Hluboký nad obcí Hrubá Voda na Olomoucku byl v nedávné době podroben terénnímu průzkumu a rovněž byly zhodnoceny tamější archeologické nálezy. Příspěvek přináší výsledky tohoto bádání spolu s plánem a obrázky nálezů. Nejen historikové, ale i turisté najdou v článku zajímavé údaje.

Do oblasti národopisu náleží příspěvek popisující májovou slavnost ve Vranovicích na jižním Brněnsku. Dodnes se zde zachoval zvyk stavění máje a loučení s ročníkem chlapců, který odcházel na vojnu.

O tajuplných kamenech v lese u Střelic u Brna se dozvíme dále. Kameny vytváří půdorysný kruh a některé jsou označeny rytými značkami. Význam útvaru ještě čeká na rozhodující slovo vědců.

Jak po vypuknutí první světové války sestavovali poslední pořízení v Pokojově na Žďársku muži co rukovali, se píše na jiném místě. Chudoba horské vesničky čiší z těchto odkazů na každém místě: peřina pro syna a stůl pro dceru…

Na stránkách časopisu pokračuje diskuse o současné úpravě historického náměstí v Olomouci, kde předloni přibyla originální kašna pořízená za 25 milionů korun (roční provoz stojí čtvrt milionu). Diskusi vyvolaly i novodobé kandelábry veřejného osvětlení.

S dvouletým zpožděním bylo otisknuto Stanovisko Sdružení historiků České republiky vyslovující se proti současnému zkreslování naší národní historie a vůbec dějin střední Evropy, mající za cíl zaměnit pachatele za oběti, a to cestou šíření prokazatelných polopravd a lží. Zarážející je podrážděná reakce na toto Stanovisko ze strany organizací některých Sudetských Němců.

Závěr čísla představují recenze publikací týkajících se dějin moravských a slezských měst, vesnic.

 (mapa)