Soubor velkoformátových fotografií prezentuje vědecké aktivity Českého egyptologického ústavu FF UK, který působí v Praze a Káhiře. Výsledky jeho přes padesát let trvajících archeologických výzkumů představuje na výstavě několik desítek fotografií, jejichž autorem je fotodokumentátor a fotograf Martin Frouz. Výstava bude instalována v prvním patře přerovského zámku a veřejnosti se otevře již tento pátek.

Autor fotografií má díky své dlouholeté spolupráci s Českým egyptologickým ústavem možnost nejen dokumentovat archeologické výzkumy, odkrývané stavby a nalezené předměty, ale i rekonstrukční práce a další moderní postupy, které směřují k záchraně těchto památek pro další generace. „Většina jeho práce se odehrává přímo v zemi na Nilu, ve výběru fotografií tedy nebylo možné pominout ani všední život současného Egypta,“ popsal fotografovu tvorbu Jiří Šmeral, vedoucí Oddělení společenských věd Muzea Komenského.

Výstava, která byla nově připravená pro přerovský zámek, čítá přes padesát fotografií rozčleněných do tří základních částí: Egypt, Abúsír a Poušť.
Část Egypt zahrnuje nejen záběry všeobecně známých i méně prezentovaných památek Egypta, ale také scény každodenního života; nechybí zde ani letecký pohled na asuánskou přehradu.
Druhá část Abúsír se věnuje archeologickému nalezišti, které leží přibližně dvacet kilometrů od Káhiry. Jde o místo, které již více než 50 let zkoumají čeští egyptologové. Ti se ve své činnosti soustřeďují nejen na výzkum pyramidových komplexů a soukromých hrobek z doby stavitelů pyramid, ale i velkých šachtových hrobek z takzvané sajsko-perské doby.
Ve třetí části Poušť se návštěvník vydá daleko mimo běžně navštěvované oblasti Egypta, do nitra Západní, (Libyjské) pouště. Návštěvníci budou moci poznat nejen oblast el-Hajezu na okraji oázy Bahríja, ležící přibližně 500kilometrů od Káhiry, ale i vzdálenější, dnes neobydlené končiny. „Vydáme se po stopách expedice Gilf Kebír 2008 k Vodní hoře nebo k Jeskyni plavců či Jeskyni šelem. Dotkneme se tak časů před vznikem egyptského státu na konci 4. tisíciletí před Kristem, ale i doby, kdy u pouštních cest své pevnosti budovali Římané,“ popsal Šmeral.
Velkoformátové fotografie doplní v rámci výstavy výběr publikací z rozsáhlé knižní produkce Českého egyptologického ústavu. Návštěvník výstavy se také bude moci seznámit s pracovními nástroji egyptských dělníků, přírodninami a s dalšími dovezenými předměty, které dokreslí atmosféru Egypta ve výstavních prostorách.
Výstavu dále rozšíří projekce smyčky obsahující dalších několik tisíc záběrů, které podrobněji představí jednotlivá témata.

Cestu z nádvoří zámku ke dveřím výstavní a projekční síně v prvním patře zpestří návštěvníkům dalších více než dvacet snímků. Kromě více než dvoumetrové fotografie dokumentující výzdobu kaple hodnostáře Intiho a zdobené stély - takzvaných nepravých dveří jeho otce, vezíra Kara, kteří žili přibližně před 4300 lety, se kolem návštěvníka rozvíří do všemožných tvarů se formující písek nebo jej zaujme výtvarný potenciál přírodního kamene či vátého písku, ať již byly fotografovány za svitu měsíce či v žáru slunce.

Výstava potrvá do 25. září a je přístupná denně kromě pondělí a to od 8 do 17 hodin.