Chci se vrátit vzpomínkou na ples Základní umělecké školy Antonína Dvořáka v Lipníku nad Bečvou a také přidat několik postřehů. Ples se konal v sokolovně 27. února za přispění mnoha chápajících sponzorů. Když mne pozvalo několik přátel, řekl jsem si proč ne? Desítky dětí této školy se jistě poctivě připravovalo na svá předplesová vystoupení. Kdo přišel včas, tak akorát, jako návštěvník musel vidět ve tvářích této nastupující mladé umělecké generace radostné očekávání nejbližších chvil, možná také prvního veřejného vystoupení.  

Fanfára, přivítání přítomných a vystoupení za vystoupením, která byla pěkná, líbivá a prožitá. U rodičů i hostů vyvolala ten nejpříjemnější dojem. Dobrá cimbálová muzika, nezapomenutelní saxofonisté a dominantní neúnavní spolehliví Leopardi. Bál byl plesem pro všechny, kteří se chtěli dobře bavit a radovat Budou-li ti maličtí a odrůstající právě v těchto souborech vidět příklad, pak jim musí také pomoci k talentu myšlenka: Neučíme se marně!
Krásné umělecké počiny díky pánům pedagogům a jistě i vedení školy mne vrátily určitě o jeden lidský věk do dětských let a s velkou dávkou nostalgie jsem si řekl, ano, to je ta správná cesta do Evropy pro děti s pochopením a obětováním se rodičů. Při takovém sdílení hodnot kultury a vzdělání bude opět platit nerudovské: Buďme tou malou hvězdičkou, kol níž se velké točí.