Jedním z nejtěžších ultramaratonských závodů pořádaných v České republice je Moravský ultramaraton (MUM), jehož letošní 16. ročník se v tento týden koná v oblasti Svratecké hornatiny a Moravského Krasu s centrem v městečku Lomnice. Na jeho účastníky čeká sedm tratí dlouhých vždy nejméně 43 kilometrů, které vytrvalci zdolávají v sedmi dnech za sebou. Jedním z nich je letos i Jan Škrdla, běžec z obce Velká na Hranicku.

Po pěti ze sedmi plánovaných etap závodu držel šestadvacetiletý člen klubu TJ Sokol Velká Škrdla šesté pořadí. O to se dělil se svou přítelkyní Jiřinou Kociánovou z Brna, s níž absolvuje nerozlučně všechny etapy. Jejich časy pod čtyři hodiny na jednu etapu jsou obdivuhodné i proto, že trasy jednotlivých částí závodu, každý den jiné, vedou členitou krajinou s řadou náročných stoupání i klesání, často v běžecky těžkém terénu lesních a polních cest. "Krásná příroda je jedna z věcí, které se mi na tomto závodu líbí," chválí okolní scenérii Jan Škrdla.

Co tě vedlo k účasti na tomto extrémním závodu?
Byl jsem tady už vloni, kdy jsem zkusil běžet tři etapy, abych věděl, jestli to zvládnu. Letos jsem se rozhodl, že si vyzkouším účast v kompletním programu závodu. Líbí se mi zdejší krajina a také atmosféra, která na akci panuje.

Co je pro tebe na celém sedmidílném ultramaratonu nejtěžší?
Přesvědčit se každý den, abych se do toho donutil znovu, vstal a rozběhl se. Hodně mi pomáhá, že běhám se svou přítelkyní a všechny etapy jdeme společně. Někdy čeká ona na mě, jako když jsem měl třeba střevní potíže, jindy zase já na ni.

Kolik kilometrů jsi v přípravě před tímto závodem naběhal?
Běžně dělá moje měsíční dávka čtyři sta kilometrů, teď na jaře to bylo až pět set.

Jaké jsou tvé cíle pro letošní ročník MUMu?
Hlavně přežít a doběhnout to celé. A mám ještě jeden dílčí cíl: každý den musíme běžet dostatečně rychle, abychom stihli autobus, který nás odveze domů (smích).