Masakr na Švédských šancích, při kterém bylo zastřeleno 267 nevinných lidí, si měli možnost připomenout v neděli odpoledne návštěvníci přerovského hřbitova a Švédských šancí. Na  kopci nad Přerovem, na místě masakru, byl vysvěcen kovaný kříž, který v sobě nese krutou symboliku tragických událostí - trnovou korunu a díry po výstřelech.

Zástupci města, církve a také pozůstalí si připomněli tuto hrůznou událost nejen na přerovském hřbitově, ale i na Švédských šancích u čtyřmetrového 300 kilogramů těžkého kříže od uměleckého kováře Jiřího Jurdy ml. Kříž vysvětil přerovský kaplan.

 Tragédie, o níž se dlouho mlčelo, se stala 18. června roku 1945, kdy druhá světová válka skončila a lidé už šest týdnů dýchali svobodný vzduch. Ten ale nebyl dopřán karpatským Němcům ze Slovenska, Slovákům a slovenským Maďarům, kteří se vraceli domů z války. Jejich vlaku si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petrželky a nemilosrdně nechali vyvléct z vagonů sto dvacet žen, jednasedmdesát mužů a pětasedmdesát dětí - nejmladšímu bylo šest měsíců.

Foto: Hana Žáčková

Foto: Hana Žáčková

Rozhodující roli ve smutném příběhu sehrál důstojník Karol Pazúr, který tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva. Dokázal o tom přesvědčit další aktéry hrůzného činu. Sestavil popravčí četu, která dostala jasný úkol: zastřelit. Krvelačnost slovenských vojáků z bratislavského pluku neznala slitování... Všichni lidé z transportu byli nemilosrdně zastřeleni kulkou do týla. "Akt pomsty" skončil 19. června krátce před půl pátou ráno, kdy byl hrob plný mrtvých těl. O masakru na Švédských šancích se dlouhá léta nemluvilo. Snad měl být zapomenut. Historici vrátili bestiální příběh vraždících monster na světlo - jako memento, které by nemělo být dalšími generacemi opomenuto.

Foto: Hana Žáčková

Foto: Hana Žáčková