(Olomoucký kraj) V posledních letech se stále více objevují i na území našeho kraje nenadálé přívalové deště a to hlavně v letním období.

    Tyto přívalové deště způsobují mnoho škod jak na majetku
jednotlivých občanů, tak i na majetku obcí. V červnu 2004 byly takto postiženy
obce Grygov a Velký Týnec, v loňském roce to byla obec Paseka. Přívalovým
dešťům nemůžeme zabránit ani je předpovídat s dostatečným předstihem, ale můžeme
zabránit nebo omezit škody, které způsobují.

    Jedním z důležitých faktorů ovlivňujících velikost
povodňových škod je způsob hospodaření na zemědělských pozemcích v katastrech
jednotlivých obcí. Protože se nacházíme v zemědělské oblasti, jsou tyto pozemky
intenzivně zemědělsky obhospodařovány. Bohužel se však ještě v současnosti
setkáváme s obrovskými lány kukuřice či řepy na pozemcích svažujících se přímo
do obce či k silnici. Dešťová voda pak při náhlém přívalu tímto lánem proběhne
velkou rychlostí a sebou nese splaveniny – úrodnou vrstvu půdy, kterou potom
nacházíme v ucpané kanalizaci, rodinných domcích a na návsích obcí či v
silničních příkopech. Bránit se těmto škodám lze realizací jednoduchých
protierozních opatření např. rozdělením velkého lánu na menší pásy s trvalým
travním porostem, polní cestou či zřízením mezí s doprovodnou zelení, které
zabrání rychlému odtoku vody z povodí, voda má čas pomalu vsáknout a nezpůsobí
škody.

    Existuje celá škála opatření od ryze technických až po ryze
biologická, včetně celé řady přechodů (tzv. opatření biotechnická). Těžiště
řešení spočívá v realizaci preventivní opatření ke snižování povrchových odtoků
posilováním retenční schopnosti krajiny. Především jde o zvýšení vsaků a
akumulaci srážek v podzemní vodě změnou rostlinného pokryvu, zmenšování ploch s
nepropustným povrchem, zlepšování spádových poměrů a zpomalování povrchového
odtoku, zatravňování břehů a přirozených inundací, o tvorbu protierozních mezí a
vegetačních pásů, dále budování retenční nádrží a suchých poldrů.

    Řešením pro ohrožené obce je realizace uvedených
protierozních opatření nad obcí a na pozemích kolem obce tak, aby škody
způsobené přívalovými srážkami nevznikaly nebo došlo k jejich omezení. Pro
financování těchto opatření lze využít dotačního programu Ministerstva životního
prostředí (MŽP) – program revitalizace říčních systémů (program 215 110), podprogram
215 113 – zakládání a revitalizace prvků ekologické stability vázaných na vodní
režim (protierozní opatření vázaná na zlepšování stability vodního režimu). Obce
mohou v rámci tohoto programu získat dotaci až 100 % na realizaci výše uvedených
opatření.

    Tento program MŽP je zaměřen na prevenci předcházení škodám
tzn., že jsou z něho financována opatření, která řeší příčiny vzniku škod a tím
snižuje náklady na jejich pozdější odstraňování.

V případě, že budou opatření na zlepšení a ochranu zemědělský využívaných
pozemků v oblasti s nepříznivým vodním režimem realizovat právnické osoby
podnikající v zemědělství nebo soukromě hospodařící zemědělci lze využít podporu
z Operačního programu Zemědělství, podopatření 2.1.2. „Obnova potenciálu a
zachování zemědělské krajiny“. Realizace tohoto podopatření umožní vytvoření
prostorové rovnováhy mezi hospodářským a kulturním rozvojem spojeným s užíváním
území ohroženého povodněmi a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku
vody, akumulace vody a snížení velikosti průtoků. Výše přímé nenávratné podpory
je 100 % přijatelných nákladů.

Další zdrojem podpory může být i Operační program Infrastruktura, opatření 3.1.
„Obnova environmentálních funkcí území“. Cílem tohoto opatření je přispět k
obnově narušeného vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a
podpora biodiverzity. Příjemcem podpory v tomto případě může být například obec
či správce povodí. Výše přímé nenávratné podpory může být až 80 % celkových
uznatelných nákladů.

 zdroj Tiskové odd. Ol.kraje