Regulační poplatky podle lékařů v Olomouckém kraji nepřinesou do ordinací více financí, protože se snižují jejich příjmy od zdravotních pojišťoven. Nijak nepomohou ani lékárníkům, kterým se zase snížila marže. ČTK to zjistila v anketě. Lidé se po lednovém šoku podle některých lékařů do ordinací vracejí, mnohem méně ale vyhledávají pohotovost, která by je stála 90 korun.

"Řekla bych, že pacientů je tak o 20 procent méně. Přestali chodit ti s banalitami i vážně nemocní, kteří na to nemají," prohlásila olomoucká lékařka Ilona Macháčková. Kolik měsíčně vybere, odmítla zveřejnit, ale tvrdí, že ošetří i ty, kdo jí nezaplatí. "To se stane tak jednou za měsíc," řekla.

Její šumperská kolegyně Dana Lucká tvrdí, že poplatek reguloval množství pacientů jen v lednu. "Teď už se to dostalo do normálních kolejí," řekla. Jediné, co se prý zatím naučili, je požívat potvrzení o sociální nouzi, aby nemuseli platit. "Neodmítají platit, jen někteří zapomenou, takže to zaplatím za ně ze svého, protože to tak musím vykázat. Spoléhám na to, že mi to dají příště," uvedla. Měsíčně inkasuje 8000 až 10.000 korun.

Sestra z olomoucké ordinace lékařky Ivany Brzokoupilové tvrdila, že měsíčně u nich činí poplatky asi 5000 korun. I když si někdy vyslechne nadávky, lidé nakonec zaplatí. Také podle ní se počet pacientů opět zvyšuje. "Pokles nebyl nijak výrazný, teď se zase vše vrací do původního stavu," odhadla. Zároveň ale potvrdila, že po zavedení regulačních poplatků dostala mírně přidáno. "Také si chceme koupit například novou kartotéku, stojí 9000 korun," dodala sestra.

Lékařka Lucká zatím čeká, jak se zachová ministerstvo a zda poplatky zůstanou. "Když jednou sestře přidám, budu to pak těžko dostávat dolů. Uvidím, kolik mi zůstane po zdanění," vysvětlila. Lékařka Macháčková zase tvrdí, že kvůli poplatkům dostane méně peněz od zdravotní pojišťovny. "Vše se tím srovná. Veřejně se nemluví o tom, co stojí ve smlouvách s pojišťovnami," uvedla. Stejný argument použila i lékařka Blanka Kalčíková z Prostějova, ke které chodí dokonce více lidí než před zavedením poplatků. "Snížila se nám hodnota bodu, takže to vychází i s poplatkem nastejno," prohlásila Kalčíková.

Lékárny inkasují měsíčně na poplatcích více než lékaři - řádově desítky tisíc korun, ale peníze pro sebe nevyužijí. "Máme o to menší marže, takže stejný nebo dokonce nižší zisk než před zavedením poplatků," podělil se o zkušenosti přerovský lékárník Petr Hobza. Marie Surmová z olomoucké lékárny U sv. Mořice uvedla, že použití receptu s třicetikorunovým regulačním poplatkem se někdy pacientům nevyplatí, protože je výhodnější si lék přímo koupit. "Jde spíše o okrajové preparáty, kde je malý doplatek pojišťovny. Sami na to pacienty upozorňujeme. Sice se tím dobrovolně ošidíme o těch 30 korun, ale velí nám to etika našeho povolání," řekla Surmová.

Efekt mají poplatky v nemocnicích. Olomoucká fakultní nemocnice za první dva měsíce vybrala od pacientů podle mluvčího Egona Havrlanta asi 5,5 milionu korun. Roste i dluh, který představuje 250.000 korun. "Nezaplatilo kolem 900 pacientů. Pokud nemají peníze, dostávají směnku s osmidenní splatností. Když nezaplatí ani po upozornění, přistoupíme k právním krokům," řekl. Vybrané finance chce nemocnice investovat do zařízení ambulancí i pokojů. "Zatím jsme nekoupili nic, investovat budeme až po kvartálech, větší sumy najednou," dodal Havrlant.

Přerovská nemocnice vybrala zatím 1,5 milionu korun a podle ředitele Romana Gavandy byly vybrané finance použity na nákup drobných ošetřovatelských pomůcek. "Investiční priority prozatím zvažujeme," sdělil ČTK Gavanda.

Meziroční pokles příjmu pacientů na pohotovosti činí v přerovské nemocnici asi 30 procent, odhadl ředitel. Stejný pokles zaznamenala na pohotovosti i šumperská nemocnice.