Románskou hlavici pocházející pravděpodobně z první poloviny 12. století, kterou objevili přerovští archeologové v kryptě kostela svatého Jiří na Žerotínově náměstí, budou moci spatřit i obyvatelé města. Odborníci se chystají čtvrt tuny těžkou hlavici, kterou považují za nejstarší nalezený architektonický prvek v rámci celého města, vyzvednout z krypty a umístit v muzeu. Do krypty archeologové poprvé vstoupili po 72 letech minulé pondělí. Ve výzkumu podzemních prostor nyní odborníci finišují.

"Jde o unikátní ojedinělý kus, jde o doklad románské kultury v Přerově. Už z toho důvodu by měl být převezen a volně přístupný, aby ho mohli zhlédnout veškeří zájemci o historii Přerova," řekl archeolog Zdeněk Schenk.

Přemístění stavebního článku starého několik století bude podle odborníků velmi náročné. "Podílet se na jejím vytažení bude Radim Zapletal, je to náš génius, který nám vždy vymyslí řešení na naše problémy. Musíme ji dostat úzkým prostorem v podlaze a poté převézt do lapidária, které je umístěno na zámku, kde sídlí i muzeum," uvedl Schenk. Zapletal archeologům pomohl už loni, kdy pro ně vymyslel speciální zařízení, pomocí kterého odborníci vytáhli ze země neporušený téměř dvoumetrový mamutí kel.

Do prostor krypty kostela svatého Jiří na Žerotínově náměstí vstoupili odborníci poprvé minulé pondělí. V temném podzemí dokumentovali několik dní tamní uložené ostatky, ale i prapůvodní základy kostela. Archeologům se po vstupu do krypty otevřel pohled na 13 skeletů, které byly původně uloženy ve třech hrobkách a v několika hrobech. V podzemí však archeologové pátrali především po stopách předchůdce kostela svatého Jiří. "Revizní výzkum byl velice důležitý, už od 30. let se vedly dohady o stáří kaple svatého Jiří. Původně byla datována až do románského období, což můžeme nyní s jistotou popřít. Nejstarší období tam reprezentuje zdivo datované z období pozdní gotiky v první polovině 14. století. Současná stavba lze zcela s jistotou datovat do období konce 15. století, kdy se i v historických pramenech můžeme dočíst, že v nově obnoveném kostele po husitských válkách zde byl pohřben první biskup jednoty bratrské," uvedl Schenk.

Objevená románská hlavice, kterou považují archeologové za učebnicový příklad, nemá podle odborníků paradoxně se stavbou kostela svatého Jiří nic společného. Do těchto prostor byla přemístěna z jiného místa. Podle předběžných výzkumů však nález naznačuje, že v Přerově románská stavba opravdu stála.