V těchto dnesh si připomněli občané Přerova 71. výročí Přerovského povstání a Den vítězství na mnoha místech. Zástupci Statutárního města Přerova, členové TJ Sokol Přerov, Svazu letců ČR, Konfederace politických vězňů ČR, Českého svazu bojovníků za svobodu, Vojenského sdružení rehabilitovaných AČR, Svazu PTP ČR - VTNP a Armádou ČR položili v neděli dopoledne věnce a květiny u pomníku padlých letců na třídě generála Janouška. Na městském hřbitově potom u pomníku obětem Přerovského povstání a druhé světové války a také u pomníku rudoarmějce v Želatovské ulici.

"Když končila druhá světová válka, byl jsem malý kluk, kterého čekala oslava prvních narozenin… Narodil jsem se do válečné vřavy, ale moje první kroky už byly spojené se svobodou. Se svobodou, kterou vítali všichni lidé, včetně mých nejbližších. Jsem válečný ročník, ale ne pamětník… Přesto, anebo právě proto, jsem vždycky rád poslouchal vzpomínky lidí na průběh i konec druhé světové války. Proti proudu času se vydáváme i v těchto dnech, kdy si připomínáme už 71. výročí osvobození… Právě tady, v malém moravském městě, začalo 1. května roku 1945 povstání, které se zapsalo nejen do dějin Přerova, ale celého Československa. Přineslo ze začátku euforii - a později i smrt nevinných Přerovanů. Myslím, že by tuhle část naší historie měly slyšet především děti," zavzpomínal na události před jedenasedmdesáti lety u pomníku rudoarmějce v Želatovské ulici primátor města Vladimír Puchalský.

Přerovské povstání se zapsalo do učebnic dějepisu jako první povstání v českých zemích. Začalo přitom poměrně dost nešťastným omylem - rozšířením nepravdivé informace, že Německo kapitulovalo. Nadšení Přerované chtěli převzít město do svých rukou, z jejich oken vlály československé vlajky, lidé se shromažďovali v ulicích. Občané odzbrojovali německé a maďarské vojáky, železničáři převzali moc na přerovském nádraží. Vyjednávalo se, stavěly se barikády, do povstání se zapojili také partyzáni z okolních lesů. V průběhu dne byla ovšem zpráva o kapitulaci vyvrácena. Přerov coby významný železniční uzel měl pro ustupující německou armádu strategický význam. Po počátečním zaváhání se proto Němci rozhodli vyřešit situaci silou a odpoledne získali kontrolu nad městem. Bylo vyhlášeno stanné právo. Povstalcům, kteří se zapojili do ozbrojených střetů, se většinou podařilo uprchnout nebo ukrýt. Přesto následovalo zatýkání a výslechy, 20 mužů a jedna žena byli hned 2. května deportováni na střelnici do nedalekých Lazců a popraveni. Celý týden pak bylo město ochromeno, lidé zase žili ve strachu a hrůze ze dnů příštích. Teprve 8. května se svobodně nadechli… válka skončila. "Je důležité, aby i nejmladší generace Přerovanů věděla, jak krvavě byla vykoupena naše svoboda," dodal Puchalský.

V doprovodném programu, který po pietním aktu následoval, nechyběly ukázky hasičské a policejní techniky. Z Boskovic přijel do Přerova vojenský veterán klub Sedmizubec a o kulturní program se postaraly mažoretky ze SVČ Atlas a Bios Přerov a dechová hudba Moravská veselka. "S dětmi sem chodíme každý rok. A i když jsou ukázka pořád stejné, všem se nám moc líbí, " řekla Martina Jančová, která přišla na oslavy se svými dvěma syny.