Před 100 lety, 20. července 1910, se narodil exilový dirigent a skladatel Vilém Tauský. Janáčkův žák s bravurou vedl symfonická tělesa stejně jako varietní ansámbly, operu střídal s operetou, kterou vedle klasických skladeb též komponoval. Byl výborným klavíristou, sbormistrem, korepetitorem i citlivým pedagogem a velkým propagátorem české hudby v Británii.

Tauský se narodil v Přerově do židovské rodiny s velkým hudebním zázemím - matka byla operní pěvkyní, strýček slavný operetní skladatel Leo Fall. Na brněnské konzervatoři studoval u Leoše Janáčka, pokračoval potom v Praze u Josefa Suka a Zdeňka Chalabaly. Do začátku války byl už uznávanou postavou brněnského hudebního života. Před nacisty se mu podařilo utéct v březnu 1939 do Paříže. S československými dobrovolníky se pak dostal do Británie, byl vojenským kapelníkem, ale skládal i pro BBC.
Po válce v Anglii už zůstal a na vrcholu kariéry v 50. a 60. letech působil u všech předních britských operních společností a symfonických orchestrů. Jako první na světě zde uvedl v roce 1955 koncertní cyklus všech šesti symfonií Bohuslava Martinů, poprvé v Británii dirigoval třeba i Sukova Asraela. Poslední z Janáčkových žáků zemřel v nedožitých 94 letech 16. března 2004.