(ČR) V poslední době se objevují případy, kdy Česká správa sociálního zabezpečení nemůže žadatelům přiznat plný invalidní důchod. Tito lidé totiž nebyli zákonem  stanovenou dobu pojištění. Často se pak ocitají v těžké životní situaci bez finančních prostředků.

Příklad 1:

Čtyřicetiletý muž se stal plně invalidní 19. 2. 2006. V rozhodném období deseti let od 19. 2. 1996 do 31. 12. 2003 podnikal, ale neplatil si pojistné na sociální zabezpečení. Od roku 2004 do dne vzniku invalidity byl veden v evidenci
uchazečů o zaměstnání. Celkem tak získal v rozhodném období deseti let pouze 770 kalendářních dnů pojištění (tj. 2 roky a 50 dnů). Žádost o plný invalidní důchod musela ČSSZ zamítnout, protože nesplnil podmínky nároku na přiznání důchodu.

Žádost by podle platné legislativy musela ČSSZ zamítnout i v případě, kdyby daný muž získal například 4 roky a 363 dnů pojištění, tedy nikoli celých 5 let pojištění.



Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění vzniká nárok na plný invalidní důchod v případě, že je člověk plně invalidní, získá potřebnou dobu pojištění a ke dni vzniku invalidity ještě nesplňuje podmínky nároku na starobní
důchod. Nárok má také ta osoba, která se stala plně invalidní následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.



Minimální doba pojištění nutná k přiznání plného invalidního důchodu vždy závisí na věku žadatele. Platí, že:

• u pojištěnce do 20 let je potřebná doba pojištění méně než 1 rok


• u pojištěnce od 20 do 22 let je potřebná doba pojištění 1 rok


• u pojištěnce od 22 let do 24 let činí potřebná doba pojištění 2 roky


• u pojištěnce od 24 let do 26 let je potřebná doba pojištění 3 roky


• u pojištěnce do 26 do 28 let se jedná o 4 roky


• pojištěnec nad 28 let musí být v posledních deseti letech důchodově
  pojištěn 5 let

Příklad 2:

Pokud muž uvedený v příkladu 1, zemře, nelze po jeho úmrtí pozůstalé manželce přiznat ani vdovský důchod. Stejně tak by ČSSZ musela zamítnout žádost o přiznání sirotčích důchodů po tomto občanovi.



Z uvedených příkladů vyplývá, že je třeba, aby se lidé o své důchodové pojištění starali v každé etapě svého života. Sociální systém České republiky je nastavený tak, aby dopady těžkých životních situací co nejvíc eliminoval. Pokud se ale
lidé nebudou o své záležitosti sami zajímat a plnit stanovené podmínky, tedy platit pojistné, nelze jim bohužel pomoci.



Aby lidé důsledky těžké životní situace zmírnili, mohou se obrátit se žádostí o dávku státní sociální podpory na příslušné úřady práce.



Pojistné na sociální zabezpečení vybírá Česká správa sociálního zabezpečení. Zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné musí platit organizace a
osoby, které jsou na území ČR výdělečně činné.



Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení