Začínal fotografovat s legendární Leicou

Jiří Vojzola se narodil 21. ledna 1950 v Přerově. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Po promoci působil na základních školách v Drahotuších a v Přerově, od osmdesátých let pak pracoval jako středoškolský profesor na Obchodní akademii v Přerově.
Fotografoval od dětství, začínal s Leicou typ I z roku 1929. Fotografování sportu se systematicky věnuje od sedmdesátých let. První větší sportovní akci – mistrovství Evropy juniorů v tenise v Přerově - fotografoval v roce 1978. Koncem sedmdesátých let začal externě spolupracovat s časopisy Československý sport a Stadion. Svou první zahraniční cestu absolvoval v roce 1987 na tenisový turnaj do rakouského Kitzbühelu. Díky fotografiím z této akce navázal spolupráci s německým časopisem Tennis Magazine, následně v roce 1990 zahájil externí spolupráci s českým magazínem Tenis. Od roku 1991 se stal nezávislým fotografem na volné noze. Do dnešních dnů vyfotografoval více než 85 utkání Davis Cupu a Fed Cupu, což je český primát. Od poloviny devadesátých let fotografuje ve větším rozsahu také lední hokej, lehkou atletiku, basketbal, golf, fotbal, volejbal, lyžování i jiné sporty.
Při svých cestách se ze záliby věnuje pořizování snímků přírodních krás a domorodých obyvatel Nového Zélandu, Austrálie, Fidži, Polynésie, Malajsie, Spojených států amerických či Spojených arabských emirátů. V rodném Přerově rád fotí jazzové festivaly i důležité události. Jeho snímky byly zastoupeny na mnoha výstavách pořádaných Českým olympijským výborem. Často bývají zařazovány v řadě předních českých a světových sportovních magazínů i v mnoha knižních publikacích se sportovní tématikou.

Do ledové vody se poprvé vrhl před 64 lety

Milan Svoboda se narodil 16. června 1929 v Jaroslavicích u Znojma. Do studené vody se vrhl poprvé počátkem března roku 1947 na Vranovské přehradě, když spolu s kamarády skočili bez plavek mezi ledy. Od tohoto křtu ledovou vodou se už koupal na Vranovské přehradě každou neděli. V roce 1956 musel podstoupit operaci plic. Aby se znovu dostal do kondice i za knipl letadla (v té době studoval Vojenskou akademii v Brně), začal se navíc pravidelně sprchovat studenou vodou, což - jak přiznal - dělá každé ráno dodnes. Zintenzivnil koupání ve studené vodě, když začal v zimě sám se sekerou v ruce běhat k Bečvě, aby se v ní mohl vykoupat. Později při svém působení na přerovském letišti se spolu s otužilcem Františkem Venclovským chodili máchat do ledové vody rybníka. Pak už následovalo první vystoupení otužilců v Olomouci.
Počátkem sedmdesátých let se začal v Přerově vytvářet základ oddílu otužilců, který byl ustanoven na podzim roku 1970 pod hlavičkou TJ Spartak Přerovské strojírny. V tu dobu ještě neexistovala sekce pro otužování a tehdejší zimní plavci tak byli organizováni zpravidla pod turistickými oddíly. Přesto už v té době začal oddíl pořádat závody, které Milan Svoboda zakládal a organizoval. Jednalo se o akce typu Přerovský jarní kilometr v Bečvě, Den vítězství studentstva na Laguně či Silvestrovské koupání na Bečvě u Sokolovny, které se koná dodnes a je divácky velmi populární sportovní akcí. Koncem osmdesátých let Milan Svoboda převzal v oddíle předsednické křeslo a tuto funkci vykonával až do roku 2009. TJ Spartak Přerov pod jeho vedením každoročně pořádá vedle již zmíněné Silvestrovské show i zimní plavání na Laguně (Memoriál F. Venclovského) a dálkoplavecké závody ve Výklekách. Milan Svoboda rovněž obnovil tradici plaveckých maratonů na Lipně. Byl také jedním z největších bojovníků za zrušení názvu sportovní otužování a jeho přerod na zimní plavání a bojoval i za soutěžení v zimní vodě formou závodů v plavání. Jeho zásluhou je i finální název dnešní sekce Dálkového a zimního plavání. Sám Milan Svoboda jako sportovec odplaval úctyhodných 66 zimních závodů na nejdelší trati jednoho kilometru a pravidelně se zúčastňoval i letních plaveckých maratonů.