(Olomouc)    „Úkoly dané památkovým zákonem jsme plnili,“ hodnotí věcně uplynulý  rok ředitel olomouckého územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Pavel Konečný. Olomoučtí památkáři  jsou podle jeho slov spokojeni zejména s úspěšnou návštěvnickou sezónou v objektech, které spravují.

    „S penězi, která dostáváme – většinou z Programu záchrany architektonického dědictví –, se nám je

daří udržovat v poměrně dobrém stavu,“ řekl Pavel Konečný a připomněl pokračující rekonstrukci kočárovny na zámku ve Velkých

Losinách (náklady letos činily 1,26 milionu korun), opravu západní bašty (700 tisíc korun) a parkánových hradeb (cca 420

tisíc korun) hradu Bouzova, druhou etapu obnovy části severního parkánu hradu ve Šternberku (cca 800 tisíc korun),

pokračování obnovy fasády zámku Jánský Vrch (1,295 milionu) či dostavbu Kameníčkova gruntu v Hanáckém skanzenu v Příkazích. K

loňským úspěšným akcím olomouckého pracoviště NPÚ patří podle jeho ředitele například dokončení několikaletého významného

archeologického průzkumu předcházejícího vybudování Arcidiecézního muzea v Olomouci, účast na výstavách propagujících

památkový fond Olomouckého kraje Regiontour v Brně a Renova v Olomouci (zde olomoučtí památkáři uspořádali kladně hodnocený

odborný seminář o historických varhanách) nebo vydávání časopisu Zrcadlo památek, shrnujícího články z oblasti památkové péče

v regionálním tisku. Významná byla také účast pracovníků ústavu na úspěšném řešení vědecko - výzkumných úkolů v rámci NPÚ.

Sborník odborných prací zaměstnanců územního pracoviště a jejich spolupracovníků za rok 2006 vyjde koncem ledna.


    V Olomouci potěšily drobnější opravy


    Památkáři na přelomu roku zhodnotili také úspěšnost obnovy památek a historických objektů v kraji.

Podle Jana Kubeše z olomouckého pracoviště NPÚ lze v historickém jádru města Olomouce najít dobré příklady spíše při opravách

a rekonstrukcích menšího rozsahu. Patří k nim např. dokončené restaurování kamenného renesančního portálu na domě v ulici 28.

října č. 15. Portál byl nekompletní, novému majiteli se však koncem roku podařilo chybějící části doplnit. Za úspěšné

považuje Jan Kubeš také opravu dvou štukových soch atlantů na domě v Ostružnické ulici 21 postaveném vídeňským architektem

Jakobem Gartnerem, nebo opravy fasád domů v Ostružnické ulici19 a 38 a v ulici Úzké 28.

    Památkáři jsou vcelku spokojeni s opravami parterů domů v Riegrově ulici 24 a 10. „Nový nájemce v

tomto domě přistoupil na střízlivou rekonstrukci secesního parteru podle původního nákresu architekta Jaroslava Kováře

staršího,“ vysvětlil Jan Kubeš, avšak dodal, že rekonstruovaný parter byl bohužel vzápětí znehodnocen instalací reklamních

zařízení. Vkusný dřevěný výklad upomínající na staré časy dostal koncem loňského roku dům ve Ztracené ulici 9. „Jinak

nevýznamná stavba touto úpravou získala,“ řekl.

    Z větších stavebních zásahů do historických objektů Olomouci má sympatie památkářů celková

rekonstrukce domu v Riegrově ulici 22, jehož přestavba na pivovar dostatečně respektovala všechny hodnotné prvky domu, jako

např. klenby a podobu průčelí.


    Šternberk sklízí chválu


    Ze stavebních zásahů v bývalém olomouckém okrese si kladné hodnocení památkářů vysloužila rozsáhlá

revitalizace historického jádra Šternberka, mj. i tím, že na Horním a Hlavním náměstí a v Radniční ulici byla použita kamenná

dlažba. Architektka Dobroslava Neckařová, rovněž z olomouckého pracoviště NPÚ, oceňuje ve Šternberku také loňské opravy v

bývalém augustiniánském klášteře – probíhaly zde rekonstrukce vnitřního nádvoří a restaurování kamenného vstupního portálu

včetně dřevěných vrat na západní straně a výzdoby okenních špalet v místnosti s Handkeho freskou. Šternberk si odnesl

pochvalu rovněž za kvalitní restaurování Mariánského sloupu.

    Bývalou krásu získává také Mariánský sloup v Uničově, loni byla dokončena další etapa jeho

restaurování. Na Olomoucku se z hlediska památkové péče podařila i oprava fary v Dolanech a kostela sv. Antonína Paduánského

v Norberčanech, kde byl zřícený strop v lodi a v presbytáři v létě loňského roku nahrazen novým. K úspěchům památkové péče se

řadí také náročné a objevné restaurování biskupského kočáru ze zámku v Náměšti na Hané, nyní umístěného v olomouckém

Arcidiecézním muzeu, postupná rekonstrukce pevnostního fortu č. XVII v Křelově, které povede k jeho novému využití, a rovněž

citlivá oprava železniční výpravní budovy v Grygově.


    Na Přerovsku zámky, na Jesenicku kostely


    Zatímco v Prostějově se podle olomouckých památkářů vydařila celková rekonstrukce Národního domu

(divadla a promenoáru), na město Přerov se ve stručném výčtu úspěchů památkové péče za loňský rok tentokrát nedostalo. Za

příkladné však považují některé stavební akce jinde na Přerovsku. Například postupnou obnovu fasád zámku v Hustopečích na

Bečvou, loni dokončenou opravu střešní zahrady – nejstarší stavby tohoto typu v ČR – na zámku v Lipníku nad Bečvou nebo,

rovněž v Lipníku, rekonstrukci ulic v historickém jádru. V Potštátě byla loni úspěšně dokončena oprava fasád zámeckého

nádvoří, která obnovuje jeho původní vzhled. V kapli sv. Františka Xaverského v Kokorách byly restaurovány nástěnné malby.

/>
    Eva Pulkrtová, která má na starosti památkovou péči na Jesenicku, pokládá za příkladnou řadu velkých

stavebních akcí na záchranu ohrožených památek na severu Olomouckého kraje, které však ještě nejsou dokončeny: obnovu kostela

sv. Kříže v Javorníku, kaple sv. Rocha, kostela Nanebevzetí P. Marie a kaple sv. Trojice ve Zlatých Horách, kostela sv. Jana

Křtitele v Horním Údolí, božích muk v Tomíkovicích, kostelů Panny Marie v Černé Vodě, Božího těla ve Staré Červené Vodě a

Panny Marie Sněžné ve Velkých Kuněticích nebo sousoší V. Priessnitze. „Obnova těchto objektů se ale ještě protáhne, nyní je

většina objektů zabezpečena staticky i proti dešťové a vzlínající vodě,“ uvedla E. Pulkrtová. Za poměrně zdařilou pokládá

obnovu budovy radnice a některých měšťanských domů ve Vidnavě (č. p. 11, 241, 68, 84–87), domů ve Zlatých Horách (č. p. 91) a

Javorníku (fary a č. p. 410, 412a 401). Pěkně byla podle jejích slov zrestaurována socha sv. Jana Nepomuckého ve Vlčicích

nebo sochy sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Floriána ve Skorošicích. „Velmi zajímavá je obnova Křížové cesty poutního místa v

Travné,“ uzavřela Eva Pulkrtová.


Národní památkový ústav