V souvislosti s příchodem zimního počasí a s mrazivými teplotami nabádají ornitologové milovníky přírody k naplnění krmítek. Mnozí opeřenci jsou totiž v zimním období odkázáni pouze na vlastní tukové zásoby a přikrmování. Lidé tak mohou pomoci především drobnému ptactvu.

"V zimě se to týká všech druhů, kteří přezimují. Jsou to například sýkorky, vrabci, čížci nebo stehlíci. Z větších ptáků drozdi, brkoslavové i strakapoudi. Obvykle jim dělá větší problémy velké množství sněhu, protože pod ním nemohou najít potravu. S mrazem, pokud není příliš velký, se mohou vyrovnat," řekl Adolf Goebel z Moravského ornitologického spolku.

Podotkl, že ptáci nedokážou dlouho hladovět. "Ptáci to řeší různým způsobem. Například brhlíci lesní si do stromů zatesají žaludy, někteří ptáci dokážou najít i přezimující kukly na stromech. Lidská pomoc je však samozřejmě vítána," uvedl ornitolog.

Odborníci zároveň poukazují na to, aby lidé při přikrmování ptactva dbali na správný jídelníček. "Rozhodně nemůžeme do krmítka dávat kuchyňské zbytky nebo plesnivějící chleba. Potravu dáváme do krmítka v takovém množství, aby se nekazila a z hygienických důvodů provádíme kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí," uvedl Goebel.

Lidé by do krmítek neměli zásadně dávat chleba, uzeniny, slané potraviny, suché těstoviny ani kynuté výrobky, protože způsobují ptákům vážné zažívací potíže. "Z kuchyně můžeme ke krmení použít strouhanou housku, plátky loje, vnitřní sádlo nebo stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů jsou vhodná jakákoliv chemicky neošetřená semena nebo plody," doplnil ornitolog.

Řada druhů, například kosi, se v zimě v přírodě živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy. Vrabci, pěnkavy, strnadi ani hrdličky zahradní zase podle ornitologů nepohrdnou obilninami nebo strouhanou houskou.