Když se řekne slovo Velikonoce, většině z nás asi naskočí v hlavě obraz různobarevných vajíček zdobených nejrůznějšími technikami. My vás nyní vezmeme na místo, kde se po celý rok uchovává 12 600 vajec od 465 druhů různých ptáků, která hýří nejrůznějšími barvami. Zajímá vás, jaké je nejmenší či největší vejce? Kolekci unikátní sbírky vajíček Ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově vám představí Josef Chytil.

Jak jste přišli k takové rozsáhlé kolekci vajíček od více než 400 různých ptáků?

My jsme dělali před pár lety výstavu vajíček, takže jsme je sháněli poměrně intenzivně. Chtěli jsme mít na ukázku co největší rozptyl, aby lidé viděli různá vajíčka od nejrůznějších skupin ptáků. Odkoupili jsme dvě největší soukromé sbírky vajíček. Dřív totiž nebyly zákony na ochranu přírody, takže spousta lidí vajíčka běžně sbírala. Dnes je to složitější, protože ani opuštěné vejce se nesmí brát. Něco máme z vlastních zdrojů, například velkou kolekci racků chechtavých. A spoustu vajíček máme také od našich dobrovolníků nebo ze zoologických zahrad.

Jaké je největší vejce, které máte ve sbírce?

Největší vajíčko je určitě vejce pštrosa. Těch tady máme hned několik. Nezískali jsme je však z Afriky od volně žijících pštrosů, ale ze zoologické zahrady. Měří zpravidla kolem 150 milimetrů a váží asi 1,5 kilogramů. Pak tady máme několik vajíček příbuzných pštrosa, která jsou trochu zajímavější, mají takovou nazelenalou barvu – od kasuára přílbového, který je taký běžec, ale mnohem vzácnější. Žije jen na Novém Zélandu, v Austrálii a na Papui Nové Guinei.

V čem se liší jednotlivá ptačí vejce?

Skoro ve všem – velikostí, zbarvením i v počtu vajíček, která jednotliví ptáci snáší. Někteří snáší jen jedno (albatros), jiní třeba snáší i deset vajíček (kachny a sýkory).

Máme Velikonoce, kdy lidé barví vajíčka na nejrůznější barvy. Jaké přirozené barvy mohou mít vajíčka?

Ty barvy mohou být naprosto jakékoliv, jakou barvu si vymyslíte, takové vejce určitě nalezneme. Od klasických bílých, růžových, přes tmavě zelenou, fialovou, kropenatou. Ptáci žijící ve volné přírodě mají vajíčka kamuflovaná, aby je nenašli predátoři, takže dokonale splývají s okolní přírodou. Jediné pravidlo, co je, i když taky neplatí úplně stoprocentně, že práci žijící v dutinách mají bílá vejce, protože jsou v bezpečí a nemusí je před nikým maskovat.

Jaké je nejmenší vajíčko vaší sbírky? A kolik měří?

Nejmenší vajíčka mají určitě kolibříci, která měří asi 5 milimetrů a váží 0,5 gramu. Bohužel tato vajíčka ve sbírce nemáme, protože kolibříci se příliš v zajetí nechovají, takže se nám je nepodařilo sehnat. Měli jsme vajíčka od našich nejmenších ptáků, což jsou králíčci, která jsou také úplně miniaturní. Bohužel všechna vajíčka, možná právě kvůli jejich malé velikosti, stihl neblahý osud. Ta v naší sbírce zničila povodeň v roce 1997 a další vajíčka, která jsme měla slíbená od jednoho lesáka, vyhodila omylem jeho dcerka do popelnice. Nejmenší vejce naší sbírky jsou tedy od sýkory uhelníčka, mlynaříka dlouhoocasého  a budníčka menšího; tato vejce měří jen něco málo přes 10 milimetrů.

Jsou všechna vejce jedlá?

Asi ano, ale sám jsem to nezkoušel. V Česku se jí klasicky slepičí vajíčka nebo třeba od křepelek, ale třeba na Islandu a ve Skandinávii běžně sbírají vejce mořských ptáků - alek, papuchalků i velkých racků. Dříve například používaly i české hospodyňky vajíčka racků do buchet, protože měla takovou krásnou sytě žlutou barvu a buchty pak vypadaly mnohem lépe než kdyby se použily slepičí vejce. V dnešní době bych měl ale strach ze salmonely.

Jaké může být praktické využití vajíček?
Myslím, že v období Velikonoc to vidíte sama nejlépe. Je to období, kdy vajíčka zažívají největší slávu. Pak se dají využít třeba k přípravě omelety :-) V Africe však využívají skořápku pštrosího vejce třeba na výrobu šperků. Skořápka je mnohem silnější, a tak spousta černošek má z vajíček ozdoby.

Jak se vejce uchovávají?
Vajíčka se vyfouknou, stejně jako to děláte třeba teď na Velikonoce. To co tady skladujeme jsou pouze skořápky

Máte ve své kolekci nějakou opravdovou vzácnost?

Máme velkou sbírku vajíček z Islandu, jeden z těch dvou soukromých sběratelů byl za války nasazený na Islandu a tam pořídil velkou kolekci těchto vajíček, zpravidla od různých druhů severských kachen. Myslím, že tato sbírka je opravdu raritou. Zajímavá jsou i některá vejce svým tvarem. Mají totiž takový hruškovitý tvar, jelikož se musí udržet na útese, kde tito ptáci vajíčka kladou. Pak si ještě hodně vážíme vajíčka potáplice malé, které nám donesl náš dobrovolník. Možná není zajímavé na pohled, ale jedná se asi o jediné vajíčko potáplice u nás v republice, protože potáplice prakticky nemůže chodit, takže buď létá, nebo plave a hnízdí těsně u břehu. Pro toto opuštěné vajíčko se musel potopit asi 2m hluboko do ledové vody Severního moře.