Téměř deset milionů korun by přibylo v přerovské kase, pokud by všichni nájemníci městských bytů uhradili své dluhy. Vymáhání je však zdlouhavé a každý případ má své specifické okolnosti, často se tak může vléct roky. Pokuty z prodlení přitom mohou dlužnou částku navýšit i o několik řádů. "Udělat" ze sta tisíc milion totiž není moc velký problém.

Jak se z řádného nájemníka stát neplatičem? Úředníkům z Domovní správy města Přerova (DSMP) stačí, když jim tři měsíce nepřijdou peníze. "V tomto okamžiku už lze sepsat výpověď z nájmu," prozrazuje Jana Blaťáková z ekonomického oddělení DSMP. Pokud "neřádný" nájemník byt opustí a dluh uhradí, je všechno v pořádku. Stává se však, že neplatič v bytě navzdory výpovědi zůstane. "Potom musíme oslovit soud s návrhem na vyklizení bytu. Až rozsudek nabude právní moci, přistoupí se k vyklizení bytu a exekuci majetku," popisuje Blaťáková. Podle ní je jedno, kolik dotyčný dluží. "Nerozhoduje částka, ale dlužné období," upozorňuje Jana Blaťáková, dodává však, že o vzniku dluhu je nájemník písemně vyrozumněn hned první měsíc.
Než dojde ke skutečnému vystěhování neplatiče, mohou uběhnout dlouhé měsíce a v některých případech i roky. Neplatiči totiž umění průtahů ovládají dobře. "Můžeme mít v ruce soudní rozhodnutí o vyklizení bytu, když ale nájemce využije všech svých práv a odvolá se, je výkon rozhodnutí zrušen a celý případ se rozběhne znovu," posteskla si Blaťáková. Případů, které se vlečou, je podle ní mnohem více, než těch, které se vyřídí bez bez průtahů.

Způsobů, jak vymoci dlužné částky je několik. Domovní správa i v případech, že neplatič záměrně nekomunikuje, obvykle začíná těmi mírnějšími. "Soud může nařídit srážku ze mzdy nebo důchodu, bohužel se dost často stává, že na náš dotaz soud zjistí, že dotyčný dlouhodobě nemá práci, nepobírá žádné dávky, nemá účet v bance. To je pro nás téměř nedobytné," připustila Jana Blaťáková. Pokud srážky ze mzdy nepomohou, nastoupí exekuce. Musí však být co zabavovat. K poslednímu červnu evidovalo město 426 neplatičů nájemného, 246 z nich už ale v původních bytech dávno nebydlí a někteří jsou těžko dohledatelní.

Neplatiči dlužili na konci června městu na nájemném 9 945 000 korun. V průměru je to tak "pouhých" třiadvacet tisíc. "Případ od případu je to však různé. Něketří dluží pár tisíc, jiní pár desítek," podotkla Blaťáková. A najdou se i dlužníci, kterým situace značně přeroste přes hlavu. Poplatky z prodlení totiž mohou výslednou částku zvýšit i o několik řádů. Stačí dlouho situaci neřešit. Své o tom ví Přerovanka H.S., která počátkem minulého desetiletí dlužila nájemné za zhruba tři roky ve výši sto třicet tisíc korun. Když se exekutorům v červnu loňského roku podařilo peníze konečně vymoct, na účet DSMP už putovala částka převyšující milion korun. "To je ovšem velmi neobvyklý a naštěstí ojedinělý případ. Je zázrak, že se peníze vůbec podařilo vymoct," konstatovala Jana Blaťáková. Podle úředníků přitom stačilo málo. Komunikace. Zaryté mlčení a skrývání se je podle nich cesta do pekel.
Osud vystěhovaných nájemníků je různý. Některé soud pošle na dlažbu, jiným přidělí takzvaný "náhradní byt", obvykle v Kojetínské ulici, která nepatří zrovna k nejlukrativnějším čtvrtím ve městě.