Přerovský magistrát patrně jako první úřad na Moravě podpořil přestěhování hnízdišť rorýsů ve městě. Na zdi své kancelářské budovy, v níž sídlí odbor životního prostředí, nechal nainstalovat takzvané rorýsovníky. Příští rok by je mělo obydlet asi 12 párů přísně chráněných ptáků.

"Až dosud hnízdili rorýsi naproti na domě restaurace Bečva, která se příští rok zvedne o jedno patro. Tím by zanikla jedna z největších hnízdních kolonií rorýsů," uvedl Šafránek z přerovského ornitologického spolku.
Rorýsovníky jsou sériově vyráběny z cementové směsi v Německu. "Tyto budky se již osvědčily na různých místech v západní Evropě, kde se používají i při budování nových domů," řekl Šafránek. Přemístění přerovských hnízdišť přišlo asi na 10 000 korun.
Rorýsi hnízdí výhradně v dutinách a spárách zdí, pod střechami, na půdách a také ve větracích otvorech panelových střech. Tito ptáci, dříve velmi hojní, začínají ubývat právě kvůli nedostatku hnízdních příležitostí. Rorýs obecný je zvláště chráněným druhem a ke všem negativním zásahům do jeho hnízdišť je nutné požádat o souhlas orgán ochrany přírody krajského úřadu. Jejich hnízdiště nejčastěji zanikají při zateplování a rekonstrukci budov.

V Česku žijí rorýsi čtyři měsíce, pak odlétají do Afriky. Je to poslední pták, který do ČR přilétá na přelomu dubna a května a jako první začátkem srpna odlétá. Populace v zemi čítá od 60 000 do 120 000 párů. Přestože dovedou vyvinout rychlost až 200 kilometrů v hodině, za letu se tito ptáci páří i spí. Párku rorýsů vydrží věrnost po celý život a přestože se z Afriky vracejí každý samostatně, svého druha či družku vždy neomylně najdou.