Zelené zahrady na střechách budov? Nové vodní oázy v betonových ulicích města? Jezírka ve školních zahradách? Osázené autobusové zastávky či popínavé rostliny plazící se po domech? Biotop na Laguně? Nebo raději obnova vodního režimu v lužním lese Žebračka? To je jen výčet nápadů, které mohou obyvatelé města doplnit svými vizemi, jak by si představovali modrozelené město. Právě teď k tomu je ta nejlepší příležitost. Přerov byl totiž nejúspěšnějším žadatelem o dotace z takzvaných Norských fondů a díky tomu teď může připravovat strategii, jejíž součástí budou i nápady, které mají zlepšit životní prostředí.

Ilustrační foto

Foto: Depositphotos

Klimatické změny se týkají takřka celé planety. "Také Přerov se s nimi potýká. Přibývá dnů s vysokými teplotami, extrémní srážky způsobují záplavy, problémem jsou i bleskové povodně a nedostatečné zasakování vody do vyprahlé půdy," říká náměstek přerovského primátora Petr Kouba. Jak s těmito změnami efektivně pracovat, nebo dokonce jak z nich vytěžit pro obyvatele to nejlepší, na to má dát odpověď nová adaptační strategie pro roky 2021 až 2030. "V ní budou popsány hlavní klimatické změny, jak se vyvíjely v čase. Zmapujeme, kde je město zranitelné. Poté bude odborná skupina vedená zpracovatelem hledat řešení ke zmírnění extrémních projevů počasí. Výběrové řízení na zpracovatele vyhrála v minulých dnech společnost ASITIS – Atregia, která vytvoří Přerovu plán přímo na míru," nastínil Kouba. Ten ke spolupráci vyzývá i Přerovany, kteří mohou už teď své vize nebo zkušenosti sdílené z jiných měst či států sdělovat na adrese: zeleny@prerov.eu. I s jejich podněty bude firma pracovat.

Díky tomu, že Přerov obsadil v rámci výzvy Norských fondů první místo, získá na pořízení strategie z těchto fondů 382 tisíc korun, Státní fond životního prostředí přispěl částkou 67 tisíc a Přerov se podílel 50 tisíci. Plán by měl být hotový do konce srpna příštího roku. V průběhu jara se počítá i s veřejným slyšením pro obyvatele či dotazníkovým šetřením, v rámci něhož budou moci Přerované sdělit své názory. "My samozřejmě nechceme mít další projekty do šuplíku. Tím, že strategii budeme mít na papíře, můžeme později žádat o dotace z národních dotačních programů na postupnou realizaci. Bez toho bychom na evropské peníze zkrátka nedosáhli," vysvětlil na závěr důležitost dokumentu přerovský primátor Petr Měřínský.