Mnohá města v Olomouckém kraji se chystají rozšířit své sběrné dvory. Důvodem je především to, že podle zkušeností radnic pomohly omezit místní černé skládky. Na mnohamilionové investice žádají peníze z evropských zdrojů. Radnice, které sběrné dvory dosud nemají, jejich vybudování plánují. Vyplynulo to z ankety ČTK.

Nový sběrný dvůr se chystají vybudovat například v Šumperku. "První sběrný dvůr máme zhruba šest let. Druhým chceme tyto služby rozšířit, pokrýt území města a zapojit i okolí. Důvod je jasný, aby lidé nesypali odpad po příkopech a měli jej kam odvézt," řekl šumperský starosta Zdeněk Brož. Podle zástupců města se první sběrný dvůr velmi osvědčil. Počet černých skládek se významně snížil. "Máme ideální rozšířené služby na šest dní v týdnu včetně soboty. Chceme to nadále rozšiřovat, je to dobrá a velmi využívaná služba. V Šumperku se počet skládek určitě snížil," doplnil starosta. Dodal, že nový sběrný dvůr vyjde přibližně na 10,5 milionu korun. Zhruba 8,5 milionu korun již má radnice přislíbeny z Evropské unie.

Sběrný dvůr si pochvalují také v sousedním Jeseníku. I tam už plánují jeho rozšíření. "V odpadovém hospodářství jsme jedni z nejlepších v České republice. Dvůr se nám osvědčil, snížil počet černých skládek. Zrovna nyní jsme projednávali jeho rozšíření, chceme vybudovat ještě jeden a rovněž požádat o dotace z Evropské unie," řekl jesenický starosta Petr Procházka.

Třináct milionů korun bez DPH bude stát nový sběrný dvůr v Prostějově, který město začne na jaře budovat nedaleko hlavního nádraží. Podle mluvčí radnice Jany Gáborové by město na nový dvůr chtělo získat dotaci ze strukturálních fondů, konkrétně z Operačního programu životní prostředí. Pokryje až 85 procent nákladů. "Rozloha nového dvora činí 1800 metrů čtverečních a roční kapacita 45.000 tun," uvedla Gáborová.

V Olomouci obhospodařují technické služby města tři sběrné dvory. Dva v Neředíně a v Hodolanech slouží pro obyvatele, chválkovický je pro podnikatele. Bezplatně v nich mohou uložit odpad lidé s trvalým pobytem ve městě. "Proto nám černé skládky nejčastěji zakládají obyvatelé okolních obcí," řekl šéf odboru životního prostředí Petr Loyka. Pokles výskytu černých skládek podle něj zařídily především sběrové soboty. Technické služby vždy na jaře a na podzim přistaví o sobotách do okrajových částí města kontejnery, které pak plné harampádí vyveze. Ročně to stojí asi šest milionů korun, což je stejná částka jako provozní náklady na oba dvory.

Ředitel olomouckých technických služeb Miroslav Petřík uvedl, že Olomouc kdysi počítala se čtyřmi sběrnými dvory pro obyvatele. Nenašly se ale vhodné lokality. "Nyní uvažujeme o rozšíření těch dvou stávajících, především v Neředíně," dodal Petřík.

Na rozdíl od těchto měst obyvatelé Přerova sběrný dvůr ve městě nemají. Podle mluvčího města Bohuslava Přidala mohou lidé využít zatím jen sběrný dvůr pro nebezpečný odpad. Obyvatelé města však mají výhodu; pokud si zaplatí přistavení kontejneru, technické služby jim odpady zdarma nechají uložit na skládce. Sběrný dvůr chce radnice vybudovat do roku 2010.