Romantik se smyslem pro realitu
    Přerovský malíř Pavel Kotas se dožívá pětašedesátky. Je  to překvapující i pro jeho nejbližší přátele, neboť malíř překypuje mladistvým  elánem a neúmornou tvůrčí vitalitou, což povzbuzuje a vůbec nepřipomíná člověka,  který by se chystal do penze. A není to jen zdání. Dílo, které za sebou denně  zanechává, je velmi bohaté, plné tvůrčích nápadů a překypuje konkrétností.

    Malíř Pavel Kotas se během svého života dočkal jako umělec
řady ocenění a hodnocení. Ve výtvarném životě Přerova a Olomouce, ale i celého
kraje má výrazné postavení a je vnímán jako osobitý a velmi citlivý tvůrce.
Vyrostl a vzdělal se v rodném kraji. Výtvarná studia absolvoval v letech
1956-1960 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci u prof.
Vladimíra Navrátila a jeho kolegů Aljo Berana, Aloise Kučery, Františka
Bělohlávka a Stanislava Vymětala. Byli to pedagogové tehdy poměrně mladí a Pavel
Kotas měl možnost nahlížet i do jejich tvůrčí dílny. Promoval jako výtvarný
pedagog a řadu let se této záslužné práci s velkým zaujetím věnoval. Jednak na
Základní umělecké škole (tehdejší LŠU) v Olomouci, jednak externě na katedře, z
níž vzešel (vyučoval tam grafiku). O jeho tvůrčí erudici svědčí řada cen, jež
získal v celostátních i mezinárodnách výtvarných soutěžích.

    Postavit se na vlastní nohy a obhájit se výlučně uměleckou
prací se Pavel Kotas rozhodl ve zralém věku před dvaceti lety. Osvobození od
časově vymezující profese znamenalo pro Pavla Kotase především nabytí
nezávislosti, která mu umožnila tvůrčím způsobem vstoupit do dalších uměleckých
sfér. Zabýval se výtvarnými úkoly pro architekturu, volnou a užitou grafikou a
především maloval. V jeho tvorbě se stává dominantní krajina. Nechává se
inspirovat Jadranem, romantickými scenériemi a dramatickými konfiguracemi
tamního pobřeží. Okouzlen kontrastním duchem objeveného světa objevuje Pavel
Kotas paralely i v námětech domácích, zdánlivě monotonních. Kotasovy obrazy se
proměňují v kompozici i tónování a směřují k neopakovatelné a unikátní
originalitě. Jeho obrazy jsou dnes identifikovatelné i bez autorova podpisu.
Malba se stala dominantní sférou současné umělcovy tvorby.

    Výstavní činnost zahájil jubilující umělec v roce 1965. Z
počátku se prezentoval jako grafik, a to nejen u nás, ale i v Německu, Polsku,
Holandsku, Itálii a v dalších státech. Od sedmdesátých let vystavoval hlavně
malbu, ale s úspěchem obesílal výstavy i svými kresbami a tapiseriemi. Poznali
ho diváci ve Francii, Německu, Polsku, v Sovětském svazu a jinde. Samostatně
vystavoval především v domácích galeriích: mimo jiné šestkrát v Olomouci,
třikrát v Přerově, v Praze, Brně a ve Zlíně.

    Životní jubileum Pavla Kotase ještě nesvádí k rekapitulaci.
Umělec překypuje tvůrčími záměry a plány, a tak má vlastně teprve život před
sebou. Uměnímilovná veřejnost na Olomoucku má jedno přání: aby tomu tak bylo
ještě dlouho. A to je vlastně i přání pro Pavla Kotase k jeho jubileu.

    Bohumír Kolář