Exotické pobřeží s vůní moře, gigantické kaňony nebo vysoké skalní útesy, to vše včera zažili na vlastní kůži návštěvníci velkoplošné panoramatické dia-show cestovatele a dobrodruha Leoše Šimánka v klubu Teplo v Přerově. Sál byl zaplněn do posledního místa.

Dvaašedesátiletý cestovatel se narodil v Chocni, ale více jak polovinu života prožil v Německu a Kanadě. Vystudoval stavební inženýrství, ale v roce 1975 se začal věnovat žurnalistice, fotografování, cestopisným reportážím a psaní vůbec. Díky svým knihám a fotoreportážím je uznáván po celém světě. Tento charismatický dobrodruh tráví většinu času na různých expedicích a cestách.

"Napsal jsem celkem patnáct knížek, Havajské ostrovy jsou zatím tou poslední," prozradil Šimánek, který se svou velkoplošnou panoramatickou live-diashow je v Přerově poprvé. Dodal také, že je to jeho nejkomornější vystoupení. "Ještě jsem v tak malém sále nikdy nepromítal. Musel jsem nainstalovat to nejmenší promítací plátno," řekl Šimánek, jehož další zemí, kterou chce navštívit, bude Austrálie.

Včerejší večer byl plný poutavého vyprávění dobrodruha o místech, kam se běžný turista nedostane. O tom, jak spolu se svou manželkou, synem a dcerou procestovali s batohy na zádech Havajské ostrovy. A proč právě Havaj? "Manželka chtěla do Pacifiku, chtěla si zaplavat a zalyžovat. Prostě změna po cestování Aljaškou a Kanadaou," zavtipkoval Šimánek.
Usměvavý dobrodruh, který je o šestnáct let starší než jeho žena, prozradil, že Havajanky nejsou vůbec tak hezké jak se říká. Za svou cestu ostrovy prý nepotkal snad ani jednu. Vyprávěl také, jak byli všichni uchváceni zátokami s kokosovými palmami s blankytně modrou nebo tyrkysovou vodou a písečnými plážemi všech možných barev od sněhově bílé, žluté, zelenkavé, cihlově rudé až po uhelně černou. "Putovali jsme podél pobřeží s příkrými horami a bujnou vegetací, údolími, do kterých padají šumivé či burácející vodopády, až k ústím řek, kde vysoké vlny naráží na pobřežní skaliska," poznamenal Šimánek.

Všude kvetly plumerie, krásné květy, ze kterých dělají domorodci náhrdelníky. Vzpomněl také na velké a barevné kmeny blahovičníku a na taro, rostlinu s velkými chutnými hlízami. Nadšen byl zajímavými scenériemi nejen na pobřeží okolo moře, ale i ve vnitrozemí. Ostrovy totiž skrývají gigantické kaňony, vysoké útesy a vulkány, ať dřímající, nebo aktivní chrlící žhavé magma, které ještě nedávno teklo proudem do oceánu. Zavzpomínal na cestu na kajacích, kdy pádlovali po řekách podél pobřeží. Ze sopky sjížděli na horských kolech, nebo z koňských sedel největšího ranče souostroví obdivovali okolní hory a nekonečné vody Pacifiku.

A nakonec, kouzelná Havaj je i v zimě. "Na skialpech jsme vyrazili na největší sopku souostroví a pak jsme pozorovali plejtváky, kteří před Vánocemi dorazili po víc než šest tisíc kilometrů dlouhé pouti od pobřeží Aljašky do havajských teplých vod, aby zde samice porodily mláďata," prozradil dobrodruh.