Rudé pěticípé hvězdy, dřevěná bouda na podiu klubu Teplo a mezi tím vším stojí na lyžích ve starém hubertusu ve světle reflektorů drobná dívenka s aktovkou na zádech. Čas se zastavil. A pomyslná ručička hodin se vrátila zpět, do doby Husákovy normalizace. Do doby lámání charakterů, spartakiád, jiskřiček a pionýrů. Do doby, kterou svýma dětskýma očima popisuje ve hře Hrdý Budžes, autorky Ireny Douskové, intelektuální žákyně 2. třídy Helenka Součková, kterou ztvárnila brilantní herečka Bára Hrzánová.

Když jsem vcházela do klubu Teplo, abych před vystoupením udělala s představitelkou Helenky Součkové, Bárou Hrzánovou, rozhovor, třásla se mi kolena. Zvěsti o ní byly rozporuplné. A tak jsem s obavami a bušícím srdcem nakoukla do sálu, kde probíhaly poslední přípravy před vystoupením. Pod podiem stojí drobná žena s širokým úsměvem a pérem ve vlasech. Když ji žádám o rozhovor, usměje se, prstem si popraví na nose velké brýle, a se slovy "to není problém," se usadí na židličku v sále. "Kdybychom to náhodou teď všechno nestihly, stavte se za mnou o přestávce nahoru do šatny a doděláme to tam," upozornila mě a zazubila se.

Hrajete v Přerově poprvé?
V Přerově nejsem poprvé, několikrát jsem tady hrála v Městském domě. Vzpomínám si, že jsme jednou přijeli na představení o několik hodin dřív. Já jsem si čas krátila procházkou po městě. Hradby, které tady máte - to staré město, jsou opravdu kouzelné.

Kdy se Bára Hrzánová setkala na podiu s Helenkou Součkovu?
S postavou Helenky jsem se setkala poprvé v roce 2002 ve hře Hrdý Budžes. Ve hře, která vlastně popisuje dobu mého a autorčina dětství. Obě jsme měly podobný osud. V samotném představení sama nevím, kdy končí to její dětství a začíná to moje. A Helenku? Tu její pláštěnku jsem si dnes oblékla po 444, přesně tolikrát jsem s ní stála na podiu.

Co vy a divadlo? Baví vás víc stát před kamerou, nebo na prknech, která znamenají svět?
Tady není o čem přemýšlet, jsem ráda zájezdovou herečkou. Já jsem vlastně všude ráda. Zajímavé je ale setkání s publikem mimo Prahu. V Praze jsou diváci zmlsanější…

Jaká postava se vám hraje lépe, komická nebo tragická?
Jak v divadle, tak i v životě je postava pokaždé tragikomická a mně zajímá hlavně prostor toho balancování na hranici smíchu a pláče.."

A co novináři, jak je vnímáte?
Víte je rozdíl dát rozhovor nějakému novináři z regionálních novin, nebo bulváru. Tam se mnohdy dočtete věci…? Vzpomínám si, že jsem jednou zašla na informace a potřebovala jsem poradit s vyřízením karty na metro. A když jsem paní položila otázku, vykulila na mě oči se slovy: vy mluvíte paní Hrzánová? Nechápala jsem a tak mě žena podala noviny, ve kterých jeden z redaktorů popisoval mou indispozici, totální ztráty hlasu… To k mým zkušenostem s novináři.

Normalizační Helenka Součková v Klubu Teplo

Sál burácel smíchem, když na podiu popisovala malá Helenka Součková svá první setkání se spolužáky a paní učitelkou, první výlety vlakem, nebo se zamýšlela nad popsanými stěnami na záchodcích a dětským pohledem rozebírala jejich obsah a pátrala po významu jednotlivých slov… Bouřlivý aplaus odměnil pokaždé bravurní výkony Báry Hrzánové, která se jakoby vtělila do malého neposedného děvčátka.

Za vystoupením stojí v pozadí skromná pořadatelka Věra Švejnochová. "Jednou bych chtěla mít své vlastní divadlo, ale protože v Přerově žádné není, a své zatím nemám, nabízím lidem alespoň možnost shlédnout kvalitní vystoupení, za kterými jezdím do Prahy. Pokaždé se zaměřím na nejvyprodávanější divadelní kousky. Vybírám je tak, že čtu recenze a vždy mě nabudí to, co se nedá hned tak sehnat. Vytyčím si cíl a jdu za ním. Na tragikomedii Hrdý Budžes jsem musela čekat dva roky. Vím, že při pořádání takových akcí jdu do rizika. Představení jsou drahá a já sponzory nemám, ale nepřipouštím si to. Musí být prostě vyprodáno," říká žena, která Helenku Součkovou do Přerova přivezla