Lidé, kteří pobírají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování léčebného  režimu. Kontrolují ho pověření pracovníci jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení, tedy okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy  sociálního zabezpečení (OSSZ/PSSZ/MSSZ).

    Platí tedy i nadále obdobná pravidla
jako v roce 2006. Účinnost zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a některých souvisejících předpisů, který měl mimo jiné zaměstnavatelům umožnit kontrolovat dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, totiž v prosinci 2006 Parlament ČR odložil, a to o jeden rok - na 1. leden 2008.



Pověření pracovníci OSSZ/PSSZ/MSSZ, kteří kontrolují dodržování léčebného režimu
(tzv. pracovníci dozoru), se prokazují oprávněním ke kontrole. Práce neschopní
občané jsou povinni jim předložit doklad o pracovní neschopnosti, do kterého
pracovník dozoru zaznamená datum a čas kontroly a svůj podpis. Pokud
práceneschopný poruší ošetřujícím lékařem stanovený léčebný režim, může mu
příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ nemocenské dočasně snížit nebo zcela odejmout.
Například ke 30. září 2006 všechna pracoviště ČSSZ na základě 187 112 kontrol
dodržování léčebného režimu vydala celkem 4 412 postihů.



V souvislosti s odložením nového zákona o nemocenském pojištění i nadále v
letošním roce platí:

• Organizace s více než 25 zaměstnanci poskytují dávky nemocenského pojištění
  svým zaměstnancům samy stejně jako v roce 2007.


• Malé organizace do 25 zaměstnanců stejně jako v roce 2006 přijímají od svých
  zaměstnanců žádosti o dávky nemocenského pojištění a posílají je příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ,
  které dávky vyplácejí.


• Práce neschopní pojištěnci mají nárok na nemocenské od prvního dne uznání
  dočasné pracovní neschopnosti.


• Pro výpočet denního vyměřovacího základu, od něhož se odvíjí výše dávek
  nemocenského pojištění, platí stejně jako loni dvě redukční hranice. Denní
  vyměřovací základ je zjednodušeně součet hrubých příjmů za 12 kalendářních
  měsíců před vznikem pracovní neschopnosti dělený počtem kalendářních dnů s
  vyloučením nezapočitatelných dnů. Od 1. ledna 2007 se tyto redukční hranice
  zvýšily a nově jsou 550 Kč a 790 Kč. Maximální nemocenské, které je možné dostat
  za prvních 30 kalendářních dnů nemoci, je tak celkem 12 995 Kč. Dostane ho ta
  osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně
  288 350 Kč, tedy alespoň cca 24 000 Kč měsíčně hrubého.

Výpočet nemocenského od 1. ledna 2007

   
Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se denní vyměřovací základ
do 550 Kč započítá z 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se započítá 60 %, k
částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti
se částka do 550 Kč započítá v plné výši a částka od 550 do 790 Kč pak ze 60 %,
k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.

Nemocenské za první tři kalendářní dny se následně počítá jako 25 % denního
vyměřovacího základu po redukci. Od 4. do 14. dne se nemocenské počítá jako 69 %
redukovaného denního vyměřovacího základu a od 15. dne pracovní neschopnosti se
nemocenské vypočítává jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
(Pozn.: redukce denního vyměřovacího základu je rozdílná v závislosti na tom,
zda se jedná o nemocenské za prvních 14 dnů PN, nebo po 15. dni PN – viz 1.
odstavec výše)



Příklad: výše nemocenského při průměrné mzdě 19 968 Kč měsíčně

Denní výše nemocenského za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti je v
tomto případě od 1. ledna 2007 celkem 140 Kč. Od čtvrtého do čtrnáctého dne se
jedná o 386 Kč a od patnáctého dne pak o 424 Kč. To znamená, že při
čtrnáctidenní pracovní neschopnosti je od nového roku nemocenské celkem 4 666
Kč. Pokud bude pracovní neschopnost trvat 30 kalendářních dní, pak nemocný,
který pobíral průměrnou mzdu 19 968 Kč, dostane 11 450 Kč.



Dávky nemocenského pojištění jsou čtyři. Jedná se o nemocenské, podporu při
ošetřování člena rodiny, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v
těhotenství a mateřství.



Štěpánka Filipová,

tisková mluvčí ČSSZ