Upozornění na daňové povinnosti v roce 2006 - zákonné lhůty.

Daňové povinnosti v roce 2006, které vyplývají z jednotlivých daňových zákonů.




Jedná se o tyto daňové povinnosti:




1. k daním z příjmů



a) fyzických osob,

b) právnických osob



2. k dani z přidané hodnoty



3. ke spotřebním daním



a) z minerálních olejů,

b) z lihu,

c) z piva,

d) z vína a meziproduktů,

e) z tabákových výrobků



4. k dani silniční



5. k dani z nemovitostí



6. k dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí




   
Informace o tom, kdo je poplatníkem nebo plátcem některé daně, v jakých
termínech se podává daňové přiznání, dokdy je povinen každý poplatník (plátce)
zaplatit daň a případně další povinnosti vážící se k jednotlivým daním, najdete
v příslušných právních předpisech a také ve speciálních letácích, které jsou
volně k dispozici na všech finančních a celních úřadech (dále jen "správce
daně"). Při plnění daňových povinností platí, není-li v příslušném daňovém
zákonu stanoveno jinak, společná procesní pravidla, která byla přijata zákonem
ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen "zákon o správě daní a poplatků"). Úvodem upozorňujeme, že zákonem č.
353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, došlo od roku
2004 k zásadním změnám při správě, placení i termínech splatnosti spotřebních
daní.



Ve výše uvedených zákonech naleznete např. odpovědi i na následující otázky:



Který finanční nebo celní úřad je vaším správcem daně?

(Místní příslušnost)

Upozorňujeme na novelu zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech,
ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.1.2006. V tomto zákoně dochází ke
změnám v místní příslušnosti některých obcí k finančnímu úřadu. Doporučujeme
před učiněním podání předem se informovat na místním finančním úřadu.



Změna územní působnosti finančních úřadů - materiál Ministerstva financí



Místní příslušnost správce daně, není-li zákonem stanoveno jinak, se řídí u
právnické osoby místem jejího sídla v České republice a u fyzické osoby
bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje, tj. v němž
pobývá nejvíce dnů v roce. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí místo jejího
trvalého pobytu. Nelze-li takto určit místní příslušnost, řídí se místem, kde má
stálou provozovnu, nebo místem, v němž poplatník (plátce) vykonává na území
České republiky hlavní část své činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění,
popřípadě místem, v němž se nachází na území České republiky převážná část jeho
nemovitého majetku.



Nelze-li určit místní příslušnost podle výše uvedeného, je příslušným
správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1.




Vzniká-li podle daňových předpisů daňová povinnost okamžikem přechodu státní
hranice, řídí se místní příslušnost místem přechodu státní hranice.



U spotřebních daní vykonávají správu daní celní úřady příslušné podle sídla nebo
místa pobytu plátce daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak.
Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle ustanovení celního zákona
nebo zákona o správě daní a poplatků, je místně příslušný Celní úřad Praha 1.



U daní, kde předmětem zdanění je nemovitost, je místně příslušným správcem daně
finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitost nachází. Tento
správce daně je pak povinen sdělit výsledky vyměření a případně další potřebné
údaje tomu správci daně, u kterého je dána místní příslušnost podle výše
uvedeného stručného vysvětlení.



Je-li předmětem zdanění převod, přechod či nabytí majetku, je místně příslušným
správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti




a) měl zůstavitel bydliště nebo se převážnou dobu zdržoval,

b) se nachází nemovitost, a to i v případě, nabývá-li se současně též movitý
majetek nebo jiný majetkový prospěch,

c) má bydliště nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového
prospěchu,

d) má bydliště nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového
prospěchu, jde-li o dar do ciziny.



Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních
požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo
záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační
jednotka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny
je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná
oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Majetková odpovědnost plátce za jeho
pokladny tím zůstává nedotčena.



Kdy musím poprvé navštívit svého správce daně?

(Registrace)

Pokud se jedná o povinnost registrace, všichni poplatníci mají povinnost podat
přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně, a to do 30 dnů od
obdržení povolení nebo získání oprávnění k podnikatelské činnosti nebo od
počátku provozování jiné samostatné výdělečné činnosti. Tato lhůta začne běžet
následující den po právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy
poplatník začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, přičemž právní
účinností se rozumí den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn
začít vykonávat podnikatelskou činnost. Pokud poplatník začne vykonávat činnost
nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen tuto skutečnost oznámit místně
příslušnému správci daně do třiceti dnů. Plátce daně je povinen podat přihlášku
k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti
srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud není zvláštním předpisem
stanoveno jinak. Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v
cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý
majetek, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do pěti dnů ode dne
zahájení dani podrobené činnosti nebo činnosti směřující k získání dani
podrobených příjmů.



Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo
jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost,
nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále
nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a
příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou.



Dojde-li ke změnám skutečností, které daňový subjekt uvedl v přihlášce k
registraci, zejména zanikla-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je
daňový
subjekt povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy
nastaly.



Pro účely daně z přidané hodnoty, daně silniční a spotřebních daní platí
speciální úprava.




Co dělat, když zjistíte, že jste udělal chybu ve svém daňovém přiznání?

(Daňové přiznání a jeho opravy)

V případě, že daňový subjekt zjistí chybu v podaném daňovém přiznání před
uplynutím lhůty pro jeho podání, může před uplynutím lhůty k podání daňového
přiznání podat opravné daňové přiznání. Pro vyměřovací řízení se pak použije
tohoto opravného daňového přiznání a k daňovému přiznání předchozímu se
nepřihlíží.



Zjistí-li daňový subjekt, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová
ztráta nižší, než jeho poslední známá daňová povinnost, je povinen předložit do
konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné daňové přiznání. Ve
stejné lhůtě je dodatečně přiznaná daň též splatná.



Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši,
jak ji naposled stanovil pravomocně správce daně, a to bez ohledu, zda daň byla
stanovena podle § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků, nebo platebním
výměrem, nebo dodatečným platebním výměrem, nebo rozhodnutím o opravném
prostředku.



Jak platit daně?

(Platební styk)

Není-li zákonem stanoveno jinak, je daň splatná ve lhůtě pro podání přiznání.
Zálohy na daň jsou splatné v zákonných lhůtách.



K označení úhrady daně nebo zálohy na daň slouží variabilní symbol a konstantní
symbol:




a) Prostřednictvím variabilního symbolu daňový dlužník sděluje správci daně svou
totožnost. Má-li daňový dlužník přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ),
vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol (ať už na bankovním příkazu k
úhradě nebo na poštovní poukázce) kmenovou část DIČ (tj. číslo za kódem CZ).
Není-li poplatník (plátce) registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede
fyzická osoba do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo a to bez
jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za
sebou, právnická osoba v takovém případě uvede identifikační číslo (IČ).



b) Hradí-li daňový dlužník svou daňovou povinnost pomocí poštovní poukázky
vyzvednuté u místně příslušného správce daně nebo mu tímto správcem daně
zaslané, je konstantní symbol spolu s číslem účtu správce daně předtištěn. K
úhradě daňové povinnosti může daňový dlužník použít i běžnou poštovní poukázku
(složenku) typu "A". Na složence uvede kromě vlastních identifikačních údajů
správné a úplné číslo bankovního účtu, sídlo příslušného správce daně

a jeho PSČ. V této souvislosti lze doporučit podrobně se seznámit s pokynem
uveřejňovaném ve Finančním zpravodaji nebo na internetové adrese http://www.mfcr.cz/



Jaké důsledky má nesplnění některých povinností daňovým subjektem?

(Sankce)

Nepodá-li daňový subjekt daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání včas,
může správce zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % (§ 68 zákona o správě
daní a poplatků).



Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání ani na výzvu správce daně, je
správce daně oprávněn předpokládat, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání
daň ve výši nula, popřípadě vyměřit daň podle pomůcek.



Upozorňujeme, že nezaplatí-li daňový dlužník daň nebo zálohy na daň včas, je
povinen platit z dlužné částky penále podle § 63 zákona o správě daní a
poplatků. Podrobnější informace o daňových přiznáních a placení daní včetně
příslušných daňových tiskopisů a čísel bankovních účtů pro jednotlivé daně si
může poplatník (plátce) vyžádat u správce daně.





ZÁKONNÉ LHŮTY PLNĚNÍ DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ V ROCE 2006



Plátci spotřebních daní, kterým podle zák.č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních,
ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o spotřebních daních") vznikla
povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání
samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího
období, ve kterém tato povinnost vznikla, pokud zákon o spotřebních daních
nestanoví jinak; ve stejné lhůtě a stejným způsobem jsou plátci oprávněni
uplatnit nárok na vrácení daně, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví
jinak. Při dovozu vybraných výrobků se za daňové přiznání považuje celní
prohlášení, jímž je navrženo propuštění vybraných výrobků do příslušného celního
režimu.



Podle specifických ustanovení zákona o spotřebních daních mohou předkládat
daňová přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně také právnické a
fyzické osoby, mající postavení daňových poplatníků, které nakoupily nebo samy
vyrobily a prokazatelně použily minerální oleje pro výrobu tepla (dále jen
"topné oleje") a vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu, lesní
školky a obnovu a výchovu lesa (dále jen "zelená nafta") a které nakoupily nebo
samy vyrobily ostatní (technické) benziny a prokazatelně tyto benziny použily
jinak než pro prodej, pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí.



Spotřební daň (mimo spotřební daně z lihu) je splatná do 40. dne po skončení
zdaňovacího období a spotřební daň z lihu je splatná do 55. dne po skončení
zdaňovacího období, pokud zákon o spotřebních daních nestanoví jinak. Daň
vybíraná při dovozu vybraných výrobků je splatná ve lhůtě 10 kalendářních dní
ode dne, kdy bylo povinné osobě doručeno rozhodnutí o vyměření cla, daní a
poplatků, nebo ústně sdělena výše daně, popřípadě ve lhůtě stanovené celním
úřadem, rozhodl-li o odkladu platby celního dluhu.



Pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká
republika vázána, a pro vojenské orgány ozbrojených sil působících na území ČR
na základě mezinárodní smlouvy platí pro plnění daňových povinností, případně
odvodů a vrácení daně speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech.



S ohledem na změny v oblasti DPH po vstupu do EU bychom rádi připomněli
povinnost podat Souhrnné hlášení, pokud plátce daně v předchozím kalendářním
čtvrtletí uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu EU.



Vrácení daně z přidané hodnoty v rámci zahraniční pomoci, vrácení daně osobám
registrovaným k dani v jiných členských státech nebo vrácení daně zahraničním
osobám povinným k dani, které v tuzemsku neuskutečňují ekonomickou činnost,
vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží a vrácení daně
osobám se zdravotním postižením je upraveno v příslušných ustanoveních dílu 11
zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.



Dovolte, abychom Vás upozornili na možnost schválení navrhovaných novel daňových
zákonů v průběhu roku 2005, kde může dojít k věcným a časovým změnám v daňových
povinnostech.



Rovněž upozorňujeme poplatníky daně z příjmů právnických osob, že dále uvedené
lhůty pro podání daňového přiznání a splatnosti daně a záloh na daň (přesáhla-li
poslední známá daňová povinnost 30.000,-Kč) se týkají pouze zdaňovacího období
kalendářního roku podle ust. § 17a písm. a) zák. č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníci, jejichž zdaňovací období je
rozdílné od kalendářního roku, si odvodí konkrétní termíny splatnosti záloh a
podání daňového přiznání sami podle zásad stanovených zákonem o daních z příjmů.
Pro daň z příjmů vybíranou srážkou podle zvláštní sazby zpravidla platí
povinnost plátce odvést sraženou daň do konce kalendářního měsíce následujícího
po měsíci, kdy ji byl povinen srazit.

_____________________________________________________



Doporučujeme věnovat pozornost možnosti elektronicky podávat daňová přiznání k
vybraným daním, včetně dalších elektronických podání. Odkaz na aplikaci
elektronické podání je na internetové adrese www.mfcr.cz - v nabídce
"elektronické zpracování písemností". Na adrese http://cds.mfcr.cz/ lze dále
získat řadu dalších aktuálních informací v daňové oblasti.



zdroj mfcr