Desítky hasičů, policistů i záchranářů, vězeňská služba, dva vrtulníky, statisté. Na prostějovském letišti proběhla obří simulace hromadné dopravní nehody, která měla snad jeden z nejhorších představitelných scénářů. Požár, těžce zranění, i uvízlý autobus plný nebezpečných vězňů.

"Haló, tady na dálnici u Prostějova se stala havárka. Spousta zraněných, hodně aut a převrácený autobus," slyšela operátorka na lince 112 dnes krátce po půl desáté ráno. Na místo okamžitě vyrážejí všechny dostupné síly. Naštěstí je to jenom jako. Začíná cvičení Dálnice 2011, které má prověřit, jak jsou jednotlivé složky záchranného systému sehrané. Zatímco loni trénovali hasiči, policisté a zdravotníci při letecké katastrofě a o rok dříve při neštěstí na železnici, letos si vyzkoušeli hromadnou havárii na dálnici. "Na opravdové dálnici jsme si ale cvičení uspořádat netroufli, to by nás asi řidiči prokleli," vysvětlil policejní mluvčí Michal Pižurin důvody, proč celá akce proběhla na prostějovském letišti. Iluze dálnice byla ale dokonalá, nechyběla ani středová svodidla.
Těsně po nehodě na místě zůstaly desítky zaklíněných vozidel. Některá ležela převrácená na boku či na střeše, jiná stála téměř netknutá. Hrozivě vypadal i ležící autobus a pod ním rozdrcená škodovka.

Jako první na místo události kupodivu nedorazil vrtulník, ale jednotka hasičů a policejní Passat. Hasiči se ihned pustili do plamenů, které olizovaly jedno z nabouraných aut. Kdyby se oheň rozšířil dál, plameny by důsledky katastrofy ještě znásobily. Vrtulník záchranné služby se na obloze objevil jen asi minutu před prvními sanitkami, které přijely zároveň s hlavními silami policistů. O něco později přilétl i policejní vrtulník. Uprostřed nehody se ocitl i autobus s desítkou převážených vězňů. "To je reálná situace, stalo se to i při známé řetězové nehodě na D1 před několika lety," vysvětloval Michal Pižurin. Eskorta si věděla rady. Z autobusu se vyrojili po zuby ozbrojení strážci, kteří zaujali obranné postavení. Okolního dění si prakticky nevšímali. "Pokud by se v těsné blízkosti nacházeli vážně zranění, pokusili by se jim pomoci, jejich hlavním úkolem ale je střežit vězně. Ať už by chtěli sami utéct, nebo by se je třeba někdo pokoušel vysvobodit," komentoval situaci Michal Pižurin.

Záchranné týmy měly po příjezdu na místo nejtěžší úkol. Rozpoznat, kdo potřebuje akutní pomoc a komu naopak nehrozí bezprostřední ohrožení života. Jako první se tak pustili do převrácených aut a vyprošťování osob z autobusu. "Vzhledem k tomu, že místo nehody bylo v obou směrech úplně zablokované, musí záchranáři zraněné transportovat ručně. Pokud by ta vzdálenost nebyla jen několik stovek metrů, ale třeba kilometr, přepravovali bychom je letecky," vysvětlil mluvčí hasičů Zdeněk Hošák.

Těžce zraněné odnášeli záchranáři do speciálního zdravotnického stanu, kde se jim dostalo základního ošetření. "Jsou barevně rozděleni podle závažnosti zranění. Podle tohoto klíče je také nakládáme do sanitek a odvážíme," popsal mluvčí zdravotnické záchranné služby Jan Weinberg. Zabaleni v dekách tak na převoz čekají lidé, jejichž zranění je neohrožují na životě, zatímco v útrobách sanitek mizí jedna nosítka za druhými. Těžce zraněných by podle informací záchranářů mělo být pět, lehce či středně zhruba patnáct. "Nemůžeme ale vyloučit, že se ta čísla budou měnit. Simulace je reálná, nevíme, jak se to vyvine, možná budou i mrtví," připustil Weinberg a dodal, že pokud by se podobná nehoda skutečně stala, měli by záchranáři k transportům k dispozici ještě další dva vrtulníky z Ostravy a Brna. "Oba by sem doletěly zhruba do dvaceti minut," upřesnil Weinberg.

Záchranáři se postupně prostříhávají k dalším zaklíněným osobám. Probíhá i postupné odklízení trosek. Když je zprůjezdněn alespoň jeden jízdní pruh, přijíždí tři dodávky vězeňské služby. "Vězně musíme rozdělit do menších aut. Velitel eskorty při umisťování musí zohlednit i to, zda se například nejedná o komplice, kteří by v malém autě cestovat spolu rozhodně neměli," komentoval zásah ředitel olomoucké vazební věznice Jiří Ruprecht. Vězni jsou z autobusu vyváděni po jednom, na rukou mají takzvaná převozní pouta. "Jsou připoutáni k dozorci, který v případě, že eskortovaný nechce spolupracovat, může tato pouta utáhnout, což působí tlak na klouby," zmínil Ruprecht.

Kolem jedenácté hodiny je prakticky po všem. Zranění jsou pryč, hasiči už jen "čistí" prostor. "V reálné situaci by teď na místo dorazily odtahové služby, které by zajistily vyklizení vozovky," podotkl Zdeněk Hošák.

Na cvičení je nejdůležitější souhra. V krizových momentech nezáleží na tom, zda je na místě policista, hasič nebo záchranář, každý z nich musí vědět, jak se zachovat. K vidění tak byli i policisté pomáhající s nosítky či asistující hasičům s technikou, ale také hasiči podávající první pomoc nebo záchranáři řídící dopravu.

Na celé akci se podílelo více než sto dvacet zachranářů, hasičů a policistů. Hasičské jednotky kromě Olomouce a Prostějova přijely také z Brna, zapojilo se i dvacet dobrovolných záchranářů z okolí. Policisté nasadili síly z Olomouce a Prostějova, přijela i dálniční policie z Kocourovce a tým policejních psychologů. Záchranáři dorazili z Olomouce a Prostějova. V rolích účastníků nehody pomohli cvičení i studenti, jejich řady doplnili hasiči a záchranáři v civilu. Nehoda "uvěznila" více než padesát lidí.
Jak si jednotlivé složky záchranného systému vedly ukáže až důkladný rozbor. Podle neoficiálních informací ze všech zúčastněných stran však dopadlo cvičení dobře.