Dvě stě dvacet nákladních aut by se muselo dostat k velké Laguně a naložit na korbu bahno, aby byl výsledek stejný jako při použití speciální bakteriální směsi, která zlikvidovala bahno ze dna.

"Máme v ruce zprávu, která jasně říká, že v Laguně došlo k úbytku o 1 800 metrů kubických, a to považujeme za solidní výsledek. Spokojeni jsou i rybáři, kteří nás už vloni upozornili, že jde touto pro přírodu šetrnou metodou dostat ze dna usazeniny," říká náměstek přerovského primátora Michal Zácha.

Laguna patří k lokalitám Přerova, které lákají k návštěvě. Vodní hladinu obklopuje příroda, v blízkosti je park i lužní les. Jenže zatímco ještě v osmdesátých letech se tu lidé koupali, na konci devadesátých let by se bořili do bahna. V roce 2008 se proto zástupci města rozhodli, že Lagunu odbahní pomocí sacího bagru. Výsledkem byl úbytek 90 centimetrů bahna za 3 a půl milionu korun, nevýhodou ale bylo, že šest týdnů sem jezdila nákladní auta, která usazeninu převážela a ukládala na speciální místo. Letos proto přišlo rozhodnutí, že bahno se bude likvidovat šetrnější a výrazně levnější cestou, a to pomocí speciálních mikroorganismů. Ty se dostaly do vody z loďky přerovských rybářů, kteří se o dávkování od jara letošního roku do podzimu starali. S aplikací už měli zkušenost z přerovského rybníka, který obhospodařují. Úbytek bahna v Laguně pak i rybáři vyhodnocovali, aby měli představu, jak je prostředek účinný. Tloušťku měřili před aplikací a pak na podzim, v přesně daných osmi bodech. Úbytek činil v průměru osm centimetrů.

Přípravek dodala Přerovu firma Baktoma a město za něj zaplatilo 195 tisíc korun. Zástupci firmy se ale v Přerově setkali s něčím, co vyhodnocují jako poškození svého dobrého jména. "V místních novinách vyšel článek občana, který Přerovanům tvrdil, že náš přípravek je škodlivý, neboť připravil o život kachny, které na Laguně žijí. To je ale lživá a manipulativní informace, kterou navíc laik vydává za fakta. Bakteriální směs má povolení i od Evropské unie, která vše přísně kontroluje. Může se dokonce používat v nejpřísnějším, tedy pátém stupni ochrany. Použita byla třeba při čištění Štrbského plesa. Těžko by někdo dovolil, aby tam došlo k jakýmkoliv škodám," vysvětlil Jiří Tomášek z firmy Baktoma. Ten bude po pisateli článku žádat dementování a omluvu adresovanou jak firmě, tak městu.

V případě přerovské Laguny ještě Tomášek zmínil, že voda byla během roku mírně zakalena do hnědé barvy, což způsobují zejména kaprovité ryby, které "ryjí" na dně v bahně a vzrostly i hodnoty rozpuštěného kyslíku ve vodě, které se běžně pohybovaly kolem 10 miligramů na litr.