(Přerov V těchto dnech zastihla literárně orientovanou veřejnost střední Moravy smutná  zpráva, že po dlouhé a těžké nemoci zemřel přerovský duchovně orientovaný básník Jaroslav Mazáč, významná literární osobnost, autor desítek knižních titulů a zaujatý řečník a besedník, jenž celý život věnoval službě Múzám.

    Zemřel v rodném Přerově v pátek 28. dubna a poslední rozloučení s ním se uskuteční v pátek 5.
května v přerovském kostele sv. Michala v 15 hodin. Život i dílo plodného básníka se uzavřely, ale jeho odkaz ještě na dlouho zůstane v nás živý, alespoň v těch, kteří se s ním stýkali, kteří ho osobně poznali a důvěrněji se seznámili
s jeho tvorbou.

Jaroslav Mazáč se narodil 24. března 1934 v Přerově a tam také maturoval v roce 1952 na tamním Gymnáziu Jakuba Škody. Nejdříve vystudoval na Pedagogické fakultě
UP obor čeština-ruština pro učitele 2. stupně základních škol, poté při zaměstnání absolvoval studium v téže kombinaci pro výuku na středních školách. Působil na školách bývalého Severomoravského kraje, od roku 1965 až do penze na
Střední zemědělské škole technické v Přerově. Doktorát filozofie získal na základě disertační práce, věnované tvorbě Karla Tomana.

Mezi Mazáčova vydaná díla patří básnické sbírky Havraní stříbro, Laskavý soud, Setkání křídel, Hvězdná země, Sen o širé pláni, Dálkový pochod, Předpověď na noc a zítřek, Nehasnoucí ohně, Tichá mše, Alfa konce – Omegy letu, Konec návštěv, Světlo mezi krami, Jupiter nízko nad obzorem, Bílé zeravy a Oidipus nabývá zraku.



    Tvorba Jaroslava Mazáče měla několik předností, které by neměly zůstat nepovšimnuty: První předností bylo programové navazování básníka na tvorbu
všedního dne, na tvorbu niterného neokázalého prožitku. K tomu se vázalo básníkovo ladění veršů do civilní tóniny a výrazová svébytnost. Básník svého čtenáře nikde nevodil exotickými zahradami s pohárkovými vůněmi, barvami a
tvary. Jeho verše byly spíše řadami světel, ozařujících cestu do nejbližšího času, ale i do věčnosti. Básník chápal svou tvorbu jako poetickou službu zušlechťující naši dobu a obohacující čtenáře o citové parametry, o víru a
naději.

Zásluhou Muzea Jana Amose Komenského v Přerově byla v roce 2004 vydána o tvorbě básníka shrnující bibliografie s názvem Básníkovo putování cestami života. Zpracoval ji Oldřich Fiala a spolu s básníkovými básněmi skloubil do titulu Stín nad žalmistou.

Nad otevřeným hrobem básníka dnes literární Morava stojí ve smutku a se sklopenou hlavou.



Bohumír Kolář