Možná v poslední době bedlivé pozorovatele plakátovacích ploch ve městě Přerově zaujal plakát zvoucí na výstavu Muzea Komenského v Přerově s názvem „František Pospíšil (1885–1958) - Od Hanáků k indiánům Hopi.“ Ale co to vlastně znamená? Co mají společného Hanáci a indiáni?

Buďte si jistí, že mnoho skutečně ne. Ale přeci jenom alespoň jedna souvislost by se tu našla. Onou spojnicí je právě osoba pozapomenutého etnografa PhDr. Františka Pospíšila, který své národopisné bádání začal na Hané a dostal se z ní až do daleké Severní Ameriky, k indiánům tzv. jihozápadu.

František Pospíšil se narodil 5. června 1885 ve Skašticích u Kroměříže. Vystudoval gymnázium v Kroměříži a poté filologii (českou a německou) na pražské univerzitě. Hned po studiích se stal učitelem na hospodářských školách v Přerově a Olomouci. Již od studií se zajímal o národopis, kterému zasvětil celý svůj život a nemalé finanční prostředky. Tento koníček se stal jeho živobytím v roce 1920, kdy byl přidělen Moravskému zemskému muzeu v Brně jako kurátor jeho zemědělských sbírek. V tomto roce se také oženil s Marií Červinkovou, která ho v dalších letech doprovázela na většině jeho cest.

S Pospíšilovým působením v brněnském muzeu je spojena řada studijních cest do zahraničí (procestoval v podstatě celou Evropu), při kterých zkoumal především mečové tance a etnografické sbírky významných muzeí, přednášel a publikoval. Pospíšil se vždy snažil zaznamenat lidovou kulturu v její celistvosti. Proto při sledování jednoho jevu nejenže nahrával zvuky na fonograf či točil na kameru, ale také fotografoval, dělal si přesné záznamy a popisky a rovněž sbíral související předměty. A nesmíme zapomenout ani na jeho snahu o popularizaci lidové kultury. Právě proto se podílel na organizaci mnohých národopisných slavností, např. Hanáckého roku v Přerově (1923).

Od října 1930 do června 1931 podnikl Pospíšil, spolu se svou manželkou Šári, studijní
a propagační cestu po USA. Hlavním účelem této cesty bylo vzbudit zájem o československou etnografickou vědu a prostudovat zbytky indiánských kultur, které žily na území USA. Největší pozornost byla věnována studiu jihozápadních indiánských kmenů, jejichž původní kultura ještě odolávala americké civilizaci. Jednalo se především o tzv. Pueblany (mezi nimi právě indiáni Hopi), Navahy a Apače.

Od poloviny 30. let se Pospíšil patrně plně věnoval muzejní a národopisné práci a částečně se odmlčel jak ve své publikační, tak i přednáškové činnosti. V závěru války dal převézt národopisné sbírky do Předklášteří u Tišnova, aby je uchránil před bombardováním. Po skončení 2. světové války přestal působit ve funkci přednosty národopisného oddělení Moravského zemského muzea v Brně a uchýlil se do ústraní na rodinný statek jeho manželky v Bolešově. Zemřel 24. dubna 1958.

Právě postavě Františka Pospíšila je věnována výstava, která proběhne na přerovském zámku od 3. dubna do 8. června 2008. Návštěvníci si na ní mohou prohlédnout nejen řadu fotografií a archiválií, vážících se k životu a dílu F. Pospíšila, ale také ukázku jeho literární tvorby a malou část předmětů, které nashromáždil během svých badatelských cest. Perlou mezi nimi jsou keramické a dřevěné výrobky, které přerovskému muzeu zapůjčilo Náprstkovo muzeum v Praze. Jedná se o předměty dovezené Pospíšilem z cest k severoamerickým indiánům, především tzv. Pueblanům. Na výstavě nechybí ani technika, se kterou mohl Pospíšil pracovat (např. filmová kamera, fonograf). Přijďte, určitě se Vám bude líbit.