Ani po 12 letech od ničivých povodní na Moravě v létě 1997 se lidé v Olomouckém kraji nedočkali nejdůležitějších protipovodňových opatření, především výstavby suchého poldru v Teplicích nad Bečvou, ochrany Litovle či rozsáhlých úprav toku v Olomouci. Podle ředitele olomouckého závodu Povodí Moravy Mojmíra Pehala není největší komplikací nedostatek peněz, ale spíše složité majetkoprávní vztahy.

Povodí Moravy v uplynulých letech investovalo do ochrany před povodněmi při opravách hrází či stavbě poldrů zhruba 780 milionů korun. Další nemalé částky šly na odstraňování následků řádění živlu. Připravené projekty však přijdou na téměř pět miliard korun. Podle Pehala by ani ony nemohly zabránit například nedávným bleskovým záplavám na Hranicku, neboť při nich se rozlily především drobné toky.
Obce na Přerovsku netrpělivě čekají na poldr v Teplicích nad Bečvou. Stavba si vyžádá téměř tři miliardy korun, komplikují ji však mimo jiné jednání s vlastníky pozemků. Podle Pehala s ní proto není možné počítat nejméně do roku 2013.
Mezi obcemi, které má poldr chránit, jsou i Troubky nad Bečvou na Přerovsku. Živel srovnal se zemí více než polovinu domů v obci; zbourat se muselo 335 stavení a o střechu nad hlavou přišla polovina ze 2000 obyvatel. Škody dosáhly 700 milionů korun. Podle starosty Radka Brázdila není obec v současné době o moc více před vodou chráněna, než byla před 12 lety. "Kdyby se sešly stejné okolnosti jako v roce 1997, byli bychom zaplaveni zase. Jen bychom byli lépe informováni a mohli se třeba připravit na evakuaci," soudí starosta. Podle něj vesnici částečně chrání opatření uskutečněná na řece Moravě, která se nedaleko obce stéká s Bečvou. Větší zásahy na Bečvě ale chybí. "Čekáme na poldr v Teplicích. Zatím nás Bečva pořád ohrožuje. Každý větší déšť hlavně starší lidi děsí," uvedl starosta.
Zajištění ochrany před povodněmi očekávají obce a města v regionu hlavně od státu, především od Povodí Moravy. Samy investovaly spíše do monitorovacích a informačních systémů a vybavení dobrovolných hasičů.