K nejzanedbanějším stavebním památkám patřily donedávna zámky na vesnicích či v menších městech. Jejich záchrana a obnova vyžaduje mnoho finančních prostředků, obtížně se také hledá využití takto velkých objektů. Loni se k radosti památkářů podařilo dosáhnout pokroku při opravách několika historických šlechtických sídel na Přerovsku.

Patří k nim renesanční zámek v Potštátě, kterému byla navrácena, zatím na severní a východní straně, původní podoba fasády. Podle Josefa Březiny z přerovské pobočky olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu byl na obnovu fasád použit příspěvek z Programu regenerace městských památkových rezervací a památkových zón, nejvíce peněz však vynaložilo samotné město. „Opravy fasád či oken jsou nejviditelnější, často je však mnohem nákladnější opravit vnitřní konstrukce nebo krovy budov,“ řekl J. Březina. Dodal, že oprava fasády potštátského zámku byla mimořádně náročná kvůli nepravidelnému tvaru a nerovnostem stěn a o to cennější podle jeho slov je, že výsledná podoba představuje díky stavební firmě harmonický celek.
Zámek v Potštátě vznikl na začátku 17. století po přestavbě někdejší tvrze. Barokní úpravy na přelomu 17. a 18. století se dotkly převážně interiérů. K poslední stavebním zásahům došlo po požáru v roce 1813.
Radost udělal loni památkářům na Přerovsku zámek ve Všechovicích. Po dvacetiletí chátrání našel soukromého majitele, který investoval velké prostředky na jeho opravu. Podle slov Josefa Březiny loni proběhla výměna oken, kterou podpořil stát z tzv. Havarijního fondu. Letos by měla být opravena střecha.
Rensančně-barokní zámek ve Všechovicích postaven v současném půdorysu v roce 1777, koncem 19. století získal historizující fasádu. Po druhé světové válce byla v budově základní škola, na stavebních úpravách v 50. letech se podílel místní rodák významný architekt Bohuslav Fuchs (1895–1972).
Postupnou obnovou prochází také renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou. Původní sgrafita získala loni západní fasáda budovy.