Jak moc se liší voliči v Olomouckém kraji v porovnání s těmi z celé republiky? Jak jsou po volbách spokojeni s politickou situací a v čem jsou specifičtí? Na tyto otázky se pokusili odpovědět řešitelé výzkumu Olomoucké volební studie 2010, který proběhl od 3. do 13. června loňského roku a jehož se zúčastnilo celkem 800 respondentů.

Výsledky výzkumu, který se zaměřil na volební chování voličů Olomouckého kraje, se ve většině případů shodovaly s výsledky celorepublikového výzkumu. Přesto však odborníci několik významných rozdílů našli.
Oba výzkumy se konaly pár dní po volbách do poslanecké sněmovny a obsahovaly přibližně stejné otázky a stejnou metodiku. Zatímco do výzkumu v celé České republice se zapojilo 1800 respondentů, v Olomouckém kraji se ho zúčastnilo 800 tazatelů. Výzkum prováděli studenti politologie Univerzity Palackého pod vedením svých pedagogů.
Velký rozdíl při porovnávání obou studií našli politologové v oblasti spokojenosti s politickou situací. "To, že celkově převládá v České republice nespokojenost, asi nikoho nepřekvapí. Co je na tom však zajímavé, je to, že nespokojenost je v Olomouckém kraji výrazně vyšší," zhodnotil jeden z hlavních řešitelů výzkumu Tomáš Lebeda, vedoucí katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V kategorii velmi nepokojen byl oproti voličům z celé republiky desetiprocentní rozdíl. Velmi nespokojeno s politickou situací bylo tedy v Olomouckém kraji skoro 30 procent, kdežto v celé republice pouze 20. Naopak velmi spokojena byla v olomoucké studii pouze dvě procenta voličů, v celé republice pak jen jedno procento.
Dále si analytici všímali levo-pravé identifikace veřejnosti. V olomoucké i české studii jednoznačně převažovala orientace na politický střed. V Olomouckém kraji však tato tendence byla opět ještě silnější. "Olomoucký kraj je oproti České republice typický tím, že se více lidí identifikuje s politickým středem. Méně se jich identifikuje s pravicovými názory než v celé České republice," uvedl Lebeda.
Podle výsledků voleb v Olomouckém kraji by se ale dalo předpokládat, že se většina jeho občanů bude identifikovat levicově, a ne středově. Důvody, proč se lidé přikláněli ke středu, jsou podle Lebedy dva. "V devadesátých letech bylo slovo levice často ztotožňováno s komunistickým režimem. Pokud by se tehdy někdo přihlásil k levicovým postojům, jeho okolí by na něj mohlo pohlížet jako na sympatizanta s minulým režimem. Tato nálada postupně vyprchává, ale otázka je, zda to není ještě stále mezi lidmi zakořeněno a jestli se občané nestydí projevovat tyto postoje," zamýšlí se Tomáš Lebeda. Dalším důvodem je podle něj nižší politická znalost levicově orientovaných občanů, kteří otázce nerozuměli. Ve svých odpovědích se proto uchylovali k volbě zlaté střední cesty.
Výraznější zastoupení volby levicových stran se v Olomouckém kraji projevilo i v postoji nevoličů. Pokud by tito lidé k volbám šli, zvítězili by v Olomouckém kraji komunisté, sociální demokraté a Věci veřejné se shodným počtem hlasů.