Radnice v Olomouckém kraji se potýkají s nedostatkem míst v domovech důchodců či domovech s pečovatelskou službou. Například v Olomouci se záměr postavit další zařízení nepodařilo dotáhnout. V Přerově před dvěma lety dokončili dlouho plánovaný domov důchodců, kapacita ale nestačí. Zástupci vedení radnic řekli, že udělali v této oblasti za poslední čtyři roky maximum.

V Olomouci politici ve vedení města slíbili před čtyřmi lety výstavbu domu s pečovatelskou službou v místní části Slavonín. Připravili sice projekt a vypsali výběrové řízení, konečné rozhodnutí už ale přenechají novému vedení města vzešlému z říjnových voleb. "Myslíme si, že při výběrovém řízení by se mohlo podařit vzhledem ke krizi ve stavebnictví cenu stlačit. Mohli bychom se dostat pod 100 milionů korun," uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL). Konečné rozhodnutí padne právě až na základě vysoutěžené ceny, a to při přípravě rozpočtu na příští rok. Město zřizuje 558 bytů s pečovatelskou službou, zájemci ale musejí na místo čekat od půl roku do čtyř let. Ročně radnice přidělí asi 40 bytů.
Podle Šnevajse je bydlení pro seniory jen jedním z problémů. "My se snažíme seniorům nabízet i jiné služby. Provozujeme kluby pro seniory, otevřeli jsme denní pobyt pro nemocné Alzheimerovou chorobou," uvedl Šnevajs. Město nezřizuje žádný domov důchodců.
V Přerově se naopak podařilo vybudovat domov důchodců s kapacitou 81 míst. "O domově důchodců se mluvilo deset let, jsme rádi, že se nám ho podařilo zprovoznit. Už připravujeme dokumentaci na jeho rozšíření, o tento typ bydlení je velký zájem," řekl primátor Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD), podle nějž nemůže být uspokojeno asi 500 žádostí. Opoziční zastupitel Richard Šlechta (Společně pro Přerov) považuje za chybu prodej budovy bývalé rehabilitace v nemocnici. "Mohl být využít pro léčebnu dlouhodobě nemocných a domov důchodců by měl více míst pro aktivní stáří," uvedl.
Například ve Šternberku se kapacita domů s pečovatelskou službou nezvýšila. Město jich má šest, celkem s byty. Zvyšuje se ale počet zájemců o ně. Zatímco v roce 2006 město evidovalo 119 žádostí, letos jich je 176.
Oslovená města nezřizují žádné zdravotnické zařízení, nemají tedy možnosti ovlivnit dostupnost zdravotnické péče. Například města Šternberk a Přerov ale protestovala proti záměru Olomouckého kraje pronajmout tamní nemocnice soukromému subjektu. Obávala se zejména zhoršení kvality péče.