Už brzo budou čelit drsnému klimatu afghánské provincie Wardag a denně riskovat své životy. Zatím ale cvičí na zasněžené Libavé. Přáslavičtí vojáci, kteří budou půl roku cvičit své afghánské kolegy přímo v neklidem zmítané zemi, jsou podle svých velitelů dobře vycvičení. Už od pondělí mají ve svých zbraních ostré náboje a připravují se na komplikované situace, do kterých se mohou už brzy dostat.

Zasněženou Libavou zní střelba z pušek a kulometů, duní letecké motory, dopadají granáty. Vrcholí tu cvičení 4. jednotky poradního a výcvikového týmu (zkráceně OMLT), která už v dubnu vystřídá dosluhující kolegy v afghánské provincii Wardag. "Naším úkolem je vycvičit afghánské vojáky, pomáhat jim s plánováním operací a v případě potřeby poskytnout palebnou či leteckou podporu," vysvětluje velitel jednotky, zkušený veterán Martin Botík, který už sloužil na Balkáně, v Africe a blízkém i dálném východě. Vojákům mladé afghánské národní armády právě zkušenosti chybí nejvíc. A ty jsou v bouřemi zmítané zemi cennější než všechna nerostná bohatství. "Budeme s Afghánskými kolegy dvacet čtyři hodin denně, budeme s nimi jíst, pít i bydlet. Každý specialista bude mít svého protějška, kterému bude pomáhat," upřesňuje Botík.
Čeští vojáci odletí do Afghánistánu na konci března, rok poté, co začal jejich výcvik na tuto operaci. Jádro jednotky o síle padesát čtyři lidí tvoří příslušníci 71. mechanizovaného praporu z Hranic, jsou mezi nimi také specialisté na elektronický boj, letecký návodčí či zdravotníci. Více než tři čtvrtiny vojáků už za sebou mají zkušenost ze zahraniční mise, většina právě z Afghánistánu. Ale ani nováčci nejsou na škodu. "Právě jejich pohled nezatížený stereotypem může přinášet nové nápady a řešení," upozorňuje Botík, podle kterého navíc nováčci nejsou žádní zelenáči.

V jednotce slouží 54 lidí. Nejstaršímu příslušníku je 43 let, nejmladšímu pouhých 23. Věkový průměr činí 31 let. Na společnou přípravu vojáci věnovali 1043 výcvikových hodin.

Vojáci na Libavé už od začátku týdne zkouší ostré střelby, trénují spolupráci s letectvem i koordinaci v náročných podmínkách. Právě Libavá je pro takové cvičení ideální. Počasí si totiž dělá co chce a terén je velmi nepřehledný. "Pro nás je vlastně jedno, jestli je extrémní zima nebo naopak horko. Obojí je z hlediska náročnosti hodně podobné," naznačuje Botík. Právě dnes jeho muži cvičí klasickou situaci, do které se mohou už za několik týdnů dostat. Vrtulníky je vysadí do členitého terénu, záhy je začne odstřelovat minomet, kulky létají vzduchem a pro nezasvěceného tu alespoň zpočátku vládne totální chaos. "Naši vojáci se snaží ovládat zatím nepříliš vycvičenou afghánskou jednotku. Učí je postup, taktiku a vychovávají velitele," prozrazuje zkušený veterán Vladimír Blažek.

Vojáci zkouší navádět na nepřítele minometnou palbu, později na cíl navedou i bojový vrtulník. A přestože výstřely práskají všude kolem, mají jen několik lehce zraněných. Po zhruba třech hodinách je nepřátelská hrozba eliminována, přilétají transportní vrtulníky a jednotka odlétá.

Přestože vojáci jsou dobře připravení, obavy neskrývají. "Je to moje třetí mise, ale kdybych se nebál, tak bych se nemusel vůbec vrátit. Riziko útoků je samozřejmě velké a může se stát cokoliv. Sebevražedný atentátník, raketový útok, nástražné zařízení..." vypočítává jeden z příslušníků jednotky Jiří R. Čeští vojáci mají ale v porovnání se zahraničními kolegy minimální ztráty. "Je to hlavně díky tomu, že nepodceňujeme nebezpečí a snažíme se životy svých lidí opravdu chránit," domnívá se Martin Botík. Po dobu české účasti v Afghánistánu zemřelo pět Čechů. Do mise ISAF v Afghánistánu je nyní zapojeno 130 000 vojáků ze 48 států. Českých vojáků je nyní v zemi přibližně sedm set. Vojáci 4. jednotky poradního a výcvikového týmu budou ve Wardaku půl roku, vrátí se v říjnu.