Originální plavidlo vzniká v těchto dnech pod rukama tesařských mistrů v přerovské Bezručově ulici poblíž loděnice. Společnost Kolumbus 92 tam na zakázku slovenských šermířů vyrábí 17 metrů dlouhou starořeckou diéru, údajně první svého druhu ve střední Evropě. Loď má vyplout na slovenské vody už v polovině června. Není ale vyloučeno, že první křest vodou zažije ve svém rodišti. Její tvůrci ji totiž hodlají poprvé vyzkoušet přímo na přerovské Bečvě.

Na lodi pracují čtyři odborníci už necelý měsíc. Odhadují, že potrvá ještě asi tři týdny, než zpracují další kubíky surového dřeva a promění je v součásti plavidla. "Stavba lodi začíná položením kýlu. Když je hotová středová část, navazují se na ni žebra a vznikne hlavní konstrukce. Tu můžeme považovat za jakousi hrubou stavbu, která pokračuje takzvanými obšívkami. Potom se dělají paluby, nástavby a vnitřní vybavení," přiblížil proces stavby lodi šéf společnosti Kolumbus Radim Zapletal.

Na loď její tvůrci spotřebují asi deset kubíků dřeva. Objednali obdobné, jaké používali k výrobě diér už staří Řekové. "Půjde o kombinaci tří druhů dřev. Základ je z modřínu, všechna žebra budou borovicová a ze smrku postavíme pomocné konstrukce, jako třeba palubníky," vysvětlil Zapletal.
Loď si u stavitele objednala skupina historického šermu Bludní rytieri z Trenčína. "Část našeho sdružení ji využije jako plovoucí muzeum mladší doby bronzové, ostatní členové ji budou prezentovat při našich uměleckých vystoupeních," uvedl ředitel skupiny Jaroslav Matejka. Sdružení za loď zaplatí necelých 400 000 korun.
Plavidlo bude 3,6 metru široké, konečná váha nepřesáhne sedm tun. Diéru kočírují dvě řady veslařů nad sebou a musí být stavěná tak, aby nevážila příliš mnoho, byla rychlá a útočná. "Její hlavní smysl v minulosti spočíval v proražení soupeřovy lodi, jde o čistě vojenskou válečnou loď," řekl Zapletal.

Řecké diéry jsou staré 2500 let, největšímu využití se těšily ve válkách Řeků s Peršany, datovaných kolem roku 480 před naším letopočtem. Dodnes se o nich dochovaly pouze obrázky na keramice a kusé odkazy v literatuře. Stavitelé proto hodně spoléhají na improvizaci. "Řekové už mají několik podobných rekonstrukcí lodí za sebou, o dalších na jiném místě Evropy nevím. Vycházíme proto z jejich zkušeností, některé technické parametry jsme našli na internetu, spoustu věcí jsme si odvodili sami," sdělil Zapletal, který vědomosti ke stavbě sbíral asi půl roku.
Své sehrála i jeho osobní zkušenost, z jeho dílny vyšly už asi tři desítky historických lodí. U Přerovana, který je velký fanda do historie a před čtvrt stoletím stál u zrodu skupiny historického šermu Markus M, si objednali rekvizity pro film dokonce i hollywoodští tvůrci. "Pro společnost 20th Century Fox jsem stavěl dva drakary do filmu Tristan a Izolda, moje lodě se objevily i ve snímku Letopisy Narnie, tři gondoly jsem dodával do Ligy výjimečných," jmenoval Zapletal.
Tvůrci neopomněli symbolicky pojistit loď pro štěstí. Do kýlového spoje vlepili čtyři mince, starou slovenskou korunu, pamětní slovenskou minci, nové euro a českou dvacetikorunu se svatým Václavem. Jméno lodi hodlají Bludní rytieri tajit až do jejího křtu. Ten se uskuteční pravděpodobně na Oravské přehradě. "Chceme ji nejprve spustit na klidnou vodu, později ji převezeme do Trenčína na Váh, kde bude mít svůj domovský přístav. Vybereme jí určitě nějaké pojmenování z řecké mytologie," řekl Matejka.
Podle stavitelů lodi není vyloučeno, že předpremiérovou plavbu zakusí na Bečvě v Přerově. "Diéra nemá hluboký ponor, ke spuštění na vodu jí stačí půl metru vody. Bylo by hezké, kdyby si přerovské vody vyzkoušela jako některé její předchůdkyně z naší dílny," uzavřel Zapletal.