Dětský folklorní soubor Trávníček spolu s Občanským sdružením Cukrle přivítá jaro. V neděli 20. března se vydá krojový průvod ke břehu Bečvy, aby smrtku - symbol zimy - hodil do vody. Tradici vynášení moreny se podařilo Trávníčku obnovit v rámci našeho města a regionu před 5 lety. V průvodu zazní část původní, starobylé ústní lidové slovesnosti typické pro region a naše město.

Všichni aktéři se sejdou v neděli u budovy bývalých jeslí U Bečvy, odkud vyrazí v 10:30 průvod přes Žerotínovo náměstí, Horní náměstí směrem k loděnici, kde smrtku na břehu řeky odstrojí a hodí do vody.

"Vynášení smrti a vítání jara je západoslovanský lidový zvyk pocházející z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, v našem regionu ji lidé nazývali smrtka. Obchůzka je vždy spojená s pátou nedělí postní, která je označována jako "smrtná neděla", přiblížila lidový zvyk Dagmar Bouchalová vedoucí dětského folklorního souboru Trávníček.

Smrtku představuje figura ze slámy s bílým obličejem, oblečená do součástí kroje. Na krku má korále z vaječných výfuků. Vynášení smrtky bylo záležitostí výhradně dívčí. Družina dívek vedená nejstarší z nich (stárkou) nesla smrt po vsi za zpěvu obřadních písní a s říkadly od domu k domu, za což byly odměněny koledou. Na závěr pochůzky smrtku odstrojily a utopily ji v řece. Zůstaly z ní jen vaječné korále, které se házely za ní, aby lépe plavala a zima byla brzy pryč.

"Vynášení smrtky tak představuje jeden z nejstarších jarních obřadů vůbec. Často se k vynášení smrti přidružoval i zvyk přinášení nového léta do vsi ve formě opentlené jedličky. Na Přerovsku a Olomoucku se dopoledne konaly obchůzky mladších děvčat s májíčkem a odpoledne starší děvčata vynášela smrt. Májíček se vyráběl z vršku jedličky nebo smrčku. Stromeček se ozdobil fáborky, papírovými růžemi a řetězy z vyfouknutých vajec. Po skončení obchůzky se děvčata sešla u stárky, kde společně snědly koledu a o zbytek se rozdělily," doplnila Bouchalová.