Při jízdě na letní dovolenou se kromě obvyklých rizik spojených s cestováním přidružují další rizikové faktory, jako je zvýšená hustota dopravy, větší počet řidičů s menší praxí, kteří obvykle v jiných měsících neřídí, ale také riziko v podobě zvýšeného množství motorkářů či cyklistů. K tomu se zpravidla přidává ještě teplé počasí, které řidiče dříve unaví a snižuje jeho pozornost, a v neposlední řadě i zvýšený počet nočních jízd.

"Maximální doba nepřetržitého řízení vozidla by v žádném případě neměla přesáhnout čtyři hodiny, a to nejen vzhledem k únavě řidiče, ale i ke zvýšenému riziku žilní trombózy. V ideálním případě přerušuje řidič jízdu každou hodinu a půl a využije přestávku mimo jiné na krátkou rozcvičku," varuje Jaroslav Točík z interního oddělení jihlavské nemocnice. Každý by měl přitom podle jeho varování přerušit jízdu při jakýchkoliv prvních příznacích únavy či ospalosti. Důležitým pomocníkem může být spolujezdec, který řidiče sleduje. "Kritické z hlediska rizika havárie bývají poslední desítky kilometrů před cílem, jak při cestě na dovolenou, tak i při návratu domů," upozorňuje dále Točík.
Řidič by neměl před jízdou ani během jízdy konzumovat těžká jídla a musí dodržovat pitný režim v podobě dostatečného příjmu tekutin. "Únavu a riziko spánku neodstraní žádný energetický nápoj ani silná káva či čaj. Kofein sice může krátkodobě oddálit pocit únavy, ten se však později může dostavit mnohem silněji a kromě toho se může podílet na nadměrném odvodnění organizmu," říká dále Točík.
Specifický přístup podle něj musí respektovat především řidiči s některými interními chorobami. "Řidič-pacient má být vždy vybaven léky, které užívá. Zdravotní stav před odjezdem na dovolenou by měl konzultovat s ošetřující lékařem a v případě rizika žilní trombózy může být po dohodě s lékařem vybaven injekcemi heparinu k prevenci vzniku žilní trombózy," doplnil.