Pravděpodobně vojákům rakouské či ruské armády, které bojovaly s Napoleonem v bitvě u Slavkova, náleží ostatky nalezené archeology v Majetíně. Kromě pohřbů dvou dospělých mužů se u Božích muk našly také ostatky čtyř malých dětí. Ty podle odborníků byly na místo uloženy až později, možná při epidemii cholery v obci. Hypotézu, že dospělé ostatky patří vojákům z doby napoleonských válek, potvrzují i zápisy z obecní kroniky.

Objev je podle Jakuba Vrány z Archeologického centra v Olomouci na střední Moravě ojedinělý. Hroby účastníků napoleonských bitev se zde dosud nacházely spíše u vojenských špitálů. Původně archeologové předpokládali, že vojáci mohli utrpět smrtelná zranění při některé z menších šarvátek v okolí. V historických pramenech ale potřebné doklady nenašli. "Pravděpodobnější je varianta, že se jedná o zraněné, kteří od Slavkova táhli zpět. V okolí byla řada vojenských špitálů, například v Rokytnici, Veselíčku či na Klášterním Hradisku. Tito vojáci zřejmě zemřeli cestou a byli zde narychlo pohřbeni," uvedl archeolog Pavel Grenar.
Zejména u jedné z koster je patrné, že šlo o statného vojáka. "Přední zuby měl zbroušené. To bylo časté u pěšáků, kteří nabíjeli pušky. Náboje byly motané z voskovaného papíru, který byl naplněn prachem a byla v něm kule. Obal se musel roztrhnout zuby," soudí Grenar.
U druhé nalezeného muže zase antropolog objevil zhojenou zlomeninu, mohlo jít o starší zranění. V laboratoři bude na kostech hledat stopy dalších bitevních šrámů, případně nemocí. "Čeká mě očištění a rekonstrukce ostatků. Lze zjistit, zda měli nějaké zranění a také některé choroby se odráží na skeletu. S datací pohřbu ale příliš nepomůžu. Metoda určování stáří pomocí rozpadu uhlíku má velký rozptyl zhruba padesát let, takže u těchto nálezů nemá smysl," uvedl antropolog Lukáš Šín. Podle něj muži nebyli v rakvích, ale byli uloženi do pohřebních jam podle křesťanského rituálu, tedy hlavou na západ.
Děti se na místo dostaly zřejmě později. V obci řádila kolem roku 1830 a 1860 cholera a podle záznamů na ni řada dětí zemřela. "V obci tehdy ještě nebyl farní kostel s hřbitovem. Aby nemuseli děti vozit do Kokor, mohli je v době epidemie pochovat u Božích muk, neboť se vědělo, že se tam již pohřbívalo," uvedl Vrána. Dle Šíny byly děti ve věku od novorozence do zhruba osmi let.
Zápis v obecní kronice uvádí, že na místě by mělo být pohřbeno šestnáct vojáků. Archeologové se tam proto hodlají vydat v příštích letech znovu a v průzkumu pokračovat.