Zámek v Tovačově stále bojuje s dřevomorkou. Kvůli škůdci, kterého odborníci objevili v podlaze objektu, jsou návštěvníkům už druhou sezonu uzavřeny dva nejkrásnější historické sály. Během letošního roku by se měla památka dočkat obnovy podlah, na úplné vymýcení dřevomorky jí však scházejí peníze, řekla dnes kastelánka zámku Květa Zajícová.

"Pro takový zámek je objevení dřevomorky havarijní stav. Může se stát, že se to rozšíří všude. Na zámcích většinu stavebního materiálu tvořilo dřevo a když dřevomorka napadne dřevo, je to konec," uvedla kastelánka.
Škůdce našli odborníci v podlaze loni na přelomu roku, poté co se v parketách objevila prohlubeň. "Když se to odkrylo, zjistili jsme, že se tam objevila dřevomorka. Musely se v těchto prostorách všechny parkety vymontovat a vybrat vysypávku, poté se loni v srpnu dělala sanace. Asi deset dní se ozařovala celá plocha," uvedla kastelánka.

Podle kastelánky by se měly během letošního roku dokončit opravy podlah, investice si vyžádá kolem půl milionu korun. Práce tím však nekončí, v sanaci by se mělo pokračovat i na dalších místech. "Stále není jasné ohnisko té vlhkosti. Je potřeba zjistit, zda není špatně například řešen odvod vody. Vlhkost s dřevomorkou souvisí, vytváří jí optimální podmínky," podotkla Zajícová. Uvedla, že na úplné vymýcení škůdce z prostor zámku je podle jejího odhadu potřeba pět až šest milionů korun.

Dřevomorka napadla nejstarší část zámku, kde se nachází Rytířský a Sněmovní sál. Oba jsou už druhou sezonu návštěvníkům uzavřeny. "Návštěvníci se do prostor nedostanou. Je to škoda, že je neuvidí, jsou to jediné dva dochované historické sály. Nacházejí se v nejstarší části zámku, kde jsou gotické klenuté oblouky, které byly v 17. století vyzdobeny štuky. V takové podobě se žádný sál nedochoval," dodala Zajícová.

Renesanční zámek v Tovačově patří městu od roku 1994. Od té doby se dočkal už celé řady úprav - výměny oken, opravy střechy a věže, obnovy arkád nebo úprav nádvoří. Památku z dálky charakterizuje 96 metrů vysoká Spanilá věž.
Zámek stojí v místech někdejšího gotického hradu a renesanční podobu začal získávat přestavbou zahájenou za posledních Cimburků. V držení zámku se později vystřídali například markrabě moravský, Šelenbergové, Pernštejnové, Salmové, Petřvaldští nebo německý říšský protektor a československý stát. Kromě štíhlé zámecké věže je jeho chloubou i vstupní portál z roku 1492 - nejstarší renesanční památka na sever od Alp.