Minulý víkend bylo v zámeckém parku v Tovačově nebývale rušno. Jindy poklidnou atmosféru narušily pobíhající postavy dobrovolníků, které se snažily po čtvrtečním  deštivém počasí  připravit areál ke konání 11. ročníku Tovačovského portálu, což je festival, který už dávno nevystihuje přívlastek "folkový".  

Letošní ročník portálu byl ještě navíc obohacen už pátečním večerním doprovodným programem, vernisáží obrazů Martina Rusňáka, který na tovačovském zámku vystavuje od konce června letošního roku. Atmosféru vernisáže, kterou slovem provedla Arana Nosálová, doplnil krátce i skromný autor a hudbou podbarvilo pražské jazz - folkové duo "Hořký kafe". A aby toho nebylo málo, všichni zúčastnění se měli možnost sejít ještě na jedné neplánované vernisáži, která tentokráte zvala všechny do věže. Josef Horák a Radek Rydl zde totiž nainstalovali svou výstavu fotografií pod názvem "Krajiny blízké a vzdálené". Takže komu se chtělo vyšlápnout točité schodiště v zámecké věži, absolvoval hned dvě příjemné komorní vernisáže za účasti všech autorů.

Samotný program Tovačovského portálu začal v sobotu odpoledne. Oblíbený moderátor Jiří Wilson Němec představil první kapelu a zámeckým parkem se rozezněly libé bluegrassové tóny chotěbořského Dostavníku a po něm následovaly další kapely. Mezi nimi mohli diváci slyšet folkově laděnou křenovickou Caretu, jazzovou hudební skupinu z Přerova - Hot Jazz Šůtrs, z jižní Moravy přijela bluegrassová partička Benefit, z jižních Čech zase folkové trio Epy de mye, z Frýdku - Místku pocházela folk - rocková pětice Kajkery, ze Vsetína přijeli Žamboši - písničkářské trio, které bylo v roce 2007 oceněno Akademií populární hudby za album "To se to hraje…" a v kategorii folk&country získali cenu Anděl 2006. Divácky nejúspěšněji byly vyhodnoceny tři kapely, které získaly největší počet hlasů. Patřily mezi ně - Hot Jazz Šůtrs, Benefit a nejvíce se tentokráte líbila Epy de mye.

Jako host se na festivalu přestavil Roman Herink, což je jeden z avizovaných vítězů festivalu Vivat Vita - postižených písničkářů, který je pravidelně pořádán v Olomouci. Jožka Černý se z důvodu nemoci omluvil. Nejvíce očekávané bylo ale přece jen pro mnohé vystoupení Roberta Křesťana a Druhé trávy. Robert Křesťan patří bezesporu mezi nejzajímavější postavy hudební scény. Je to charismatický zpěvák s nezaměnitelným hlasem a výjimečný textař. Není snad hudebního posluchače folk - country scény, který by neznal hity - Ještě jedno kafe bych si dal, Odpočiň si, Sáro, Panenku nebo Pojďme se napít. Některé z těchto jmenovaných, ale ještě mnoho dalších mohli slyšet návštěvníci Portálu naživo přímo z úst Roberta Křesťana. Při jeho vystoupení se také část publika zvedla ze svého pohodlného ležení či sezení, nechala se vyrušit pouze z poslechu a zaplnila taneční parket. K dalšímu doprovodnému programu festivalu patří už skoro neodmyslitelně "Hodinky v kapli".

Zájemci o tuto komornější akci se přesunuli směrem k zámecké kapli, kde se Hodinky konaly letos pošesté. Tomáš Tománek a Martin Šindelář - dva mladíci, kteří tady představili své básně. Tomáš Tománek je novinář, básně, které napsal, si můžete přečíst v internetovém prostoru Písmák pod přezdívkou Predrag Tomič. Jeho přednes byl doplněn zpěvem Jana Rejhona a Petra Babce - duem "Hořký kafe". Martin Šindelář se doprovázel sám. Přednes svých básní doplňoval zpěvem a hrou na
basovou kytaru. Pro některé posluchače mohlo být jeho vystoupení příliš svérázné. Hudba laděná do folk - punkového stylu byla kontrastem po jazzovém a interpretačním souznění Hořkýho kafe a mnoho nás přihlížejících překvapila a vytrhla z rozjímání. Nicméně je nutné přihlédnout k tomu, co autor o sobě napsal a pak jeho styl, který souvisí s jeho životní filozofií, zcela jistě pochopíme.
MŠ o sobě: Kromě psaní poezie mě naplňuje hudba a to nejen jako pasivního posluchače a milovníka vinylových desek, ale i jako aktivního muzikanta. Mám svobodomyslný postoj k životu, vyznávám myšlenky veganství a přístup D.I.Y. (do it yourself, tedy "udělej si sám"). Básně Martina Šindeláře lze rovněž najít na literárním serveru Písmák, pod přezdívkou Son Of Saturn. Countrybál s Šediváky, který v parku následoval, byl už jen jakýmsi dozněním letošního Portálu a završením příjemného odpoledne, podvečera a večera.

Letošní ročník Portálu by si jisto jistě zasloužil přívlastek pohodový. K příjemné atmosféře přispělo nejen nádherné slunečné počasí, ale také jednotliví interpreti a samozřejmě bezproblémoví fanoušci, posluchači a diváci, kteří nezklamali a přišli v hojném počtu. Za to, jak festival proběhl, a že se vůbec mohl uskutečnit, musíme poděkovat nejen všem zdarma pracujícím dobrovolníkům, ale také partnerům a sponzorům, kteří jej podpořili v době celosvětové krize.