Kvetoucí lesopark, ovocná a zeleninová zahrada, zpívající ptáci a uprostřed toho zámeček. Takový pohled se skýtá všem, kteří projedou Radkovou Lhotou. Když se však zastavíme a podíváme se dovnitř, zjistíme, že v zámečku není ani žádný král, ani princezna. Obyvatelé tohoto sídla jsou prostí obyčejní lidé, kteří zůstali sami a jsou odkázáni na pomoc druhých.

Do opuštěného zdevastovaného objektu, který v dávných dobách byl loveckým zámečkem generála Laudona, přišly v šestapadesátém roce sestry Svatého kříže. Ty začaly objekt postupně přebudovávat. Již za dva roky sloužil zámeček jako domov důchodců. O prvních čtyřicet obyvatel se staraly právě řádové sestry. Největší změnu prodělal zámeček v roce 1983. Přístavba dvou pater navýšila kapacitu na 125 míst. O čtrnáct let později při další rekonstrukci došlo k odstranění architektonického paskvilu. Rovná střecha byla nahrazena střechou sedlovou a rozšířením přístavby se zvýšila kapacita. Bylo vybudováno dalších pět pokojů s nadstandardním vybavením evropské úrovně.

Zámeček v Radkově Lhotě není jen domovem pro seniory, ale zajišťuje péči také pro lidi trpící různými demencemi a alzheimerovou chorobou. Mezi postiženými roztroušenou sklerózou je také sedmačtyřicetiletý bývalý muzikant P kvintetu Tomáš Tšpon z Přerova.
V Radkově Lhotě je víc jak sedm let. Když u něj před lety choroba propukla, věřil, že nemoc nebude mít tak rychlý spád. Tomáš chodil nejdříve o čagánku. Ten posléze vyměnil za francouzské hole. Nemoc však byla neúprosná a Tom skončil na vozíku.
"Jsem tady mezi starými lidmi, někdy je to nuda. Každý týden však za mnou jezdí dcera. Je to takové moje spojení se světem. Ještě že je tady zahrada, aspoň slyším zpívat ptáky," prozradil Tomáš, který žije vzpomínkami, vzpomíná na kamarády muzikanty a rve se s nemocí, jak umí nejlépe. "Před nedávnem jsem se vrátil z lázní. Šest týdnů jsem byl ve Dvoře Králové. Bylo tam dobře. Dokonce jsem se naučil pít zlatou tequilu. A musím říct, že je léčivá. Napřed mě chodili měřit tlak dvakrát denně, po tequile jen dvakrát za týden," usmál se Tomáš, který prozradil, že léčbu tequilou snažil prosadit i tady, ale marně.

O 129 obyvatel zámečku průměrného věku okolo osmasedmdesáti let se stará 68 zaměstnanců čtyřiadvacet hodin denně. Kromě pravidelných návštěv lékaře a rehabilitačních cvičení je pro klienty připraven bohatý kulturní program. Hudební klub pořádá každou středu posezení u kávy spojené s poslechem hudby a pondělky jsou vyhrazeny milovníkům filmů. Ve středu bylo na zámečku obzvláště veselo. Na návštěvu přijeli senioři z Pavlovic, kteří si spolu s místními zavzpomínali na mladá léta při písničkách kapely Forte 2007. Ti, kteří nebyli připoutáni na vozíku, zaplnili parket.

"Máme také vlastní kapli, kde se konají bohoslužby. Dříve byly bohoslužby každý den, to jsme ještě měli vlastního kněze. Poslední řádové sestry byly však staženy do Kroměříže. Nyní bohoslužby slouží jedenkrát týdně kněz, který sem dojíždí ze Soběchleb," řekl ředitel domova důchodců Emil Skácel.
Prozradil také, že má na stole zhruba čtyři sta nevyřízených žádostí o umístění do tohoto zařízení. "Na jedné straně je to mnoho, ale na straně druhé si někteří zájemci podali žádosti do více takových zařízení jako je to naše. Přijímáme lidi podle pořadníku. Je však pravdou, že může také dojít k přednostnímu umístění. V tomto případě se posuzují sociální potřeby. Letošní rok je takový zvláštní. V současné době nejsou dotace ujasněn, a tak čekáme, jak kraj situaci vyřeší. Věřím, že i přes úsporná opatření se dokážeme o naše klienty dobře postarat," dodal ředitel.