Pokud patříte mezi ty, kteří chodí spát pozdě v noci a ráno si raději přispí, máme pro vás špatnou zprávu. Podle výzkumu odborníků z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci takzvané "sovy", nemají ve společnosti na růžích ustláno. Oproti čilejším "ranním ptáčatům" trpí častěji depresí, mají horší kvalitu spánku a také více inklinují ke kouření, kávě i alkoholu.

A jak výzkum probíhal? Výzkumníci z katedry psychologie sesbírali v uplynulých dvou letech podklady od zhruba 690 studentů všech fakult olomoucké univerzity a vedle ranních ptáčat a nočních sov ještě vyčlenili nevyhraněné jedince, kterých byla zhruba polovina. K rannímu a nočnímu typu se přiřadila vždy zhruba jedna čtvrtina respondentů. Chronotypy pak vědci porovnali s různými proměnnými – mírou depresivity, kvalitou spánku, zdraví škodlivým chováním či temperamentovými a charakterovými osobnostními vlastnostmi. "Potvrdily se nám závěry známé z řady zahraničních studií. Noční ptáci jsou na tom ve všech směrech hůře. Mnohem více kouří, pijí alkohol, kávu či využívají jiné podpůrné prostředky. Také tráví více času u počítače, naopak mnohem méně sportují. Na druhé straně spektra byla ranní ptáčata. U nich se ukázalo, že se snaží vůbec nepít alkohol, často sportují každý den, vyhýbají se kávě," uvedla autorka výzkumu Denisa Janečková, podle které se jedná v naší zemi o průkopnickou studii.

Noční typy také hůře usínají. Tím pádem se u nich snižuje kvalita spánku, spí kratší dobu, než by potřebovaly. Důsledkem pak může být jejich zvýšená depresivita, podrážděnost a únava. "Spánek je jedna z nejdůležitějších potřeb, které člověk má. Současně ji nejvíce zanedbáváme. Spánkový dluh se kumuluje, lidé už ho nestačí dohnat ani o víkendech. Doufám, že tyto poznatky přispějí ke změnám ve společnosti, například posunutí začátku pracovní doby či vyučování o hodinu by z tohoto pohledu bylo vhodné," soudí Janečková.

Pro ranní typy je charakteristické probouzení se v časných hodinách. Vrchol jejich denní aktivity se pohybuje v rozmezí od 9 do 12 hodin, ke spánku uléhají mezi 21. až 23. hodinou. U večerních typů se denní harmonogram posouvá o několik hodin, takže nejlépe fungují ve večerních a nočních hodinách. Tyto preference se však mění také s věkem. U mladších osob převládá večerní preference, u starších ranní. Ke změnám dochází zpravidla kolem 50 let věku. Více "skřivanů" je mezi ženami a dívkami, u mužů je to naopak.