Dvě ženy a čtyři muži vyšli včera ze slavnostní síně přerovského zámku coby nejčerstvější držitelé Ceny města Přerova Medaile Jana Amose Komenského. Tu už od roku 1964 získávají lidé, kteří přispěli k rozvoji Přerova, zasloužili se o rozvoj demokracie nebo dosáhli vynikajících výsledků v různých oblastech života.

"Letos se do kroniky města zapíše šest nových jmen: Eva Koplíková, Marcela Vysloužilová-Urbášková, Jaroslav Cedidla, Vladimír Strakoš, František Andrle a Jan Hlavačka. Každý z nich se svým dílem zapsal do povědomí našeho města," říká přerovský primátor Jiří Lajtoch.

Eva Koplíková

Mnozí Přerované nemohou nevzpomenout na energickou dámu Evu Koplíkovou, která s nimi absolvovala první tempa ještě ve stařičké plovárně zvané Černá. Sama byla zdatná plavkyně, kterou už na hrudi hřál nejeden cenný kov. Dařilo se jí však nejen ve vodě, ale i mimo ni. Coby dcera známého přerovského tanečního mistra skvěle ovládala také parket, takže kdo z Přerovanů ji nepoznal coby učitelku plavání, toho zcela jistě učila první taneční kroky. Nadaná sportovkyně a taneční mistrová se v pozdějším věku k plavání opět vrátila – a více, než úspěšně. Po roce příprav se v roce 2012 stala v italském Riccione mistryní světa a na prsařských tratích ve své věkové kategorii získala dvě bronzové medaile. V dubnu roku 2013 se šestaosmdesátiletá Eva Koplíková stala v Žilině mistryní Slovenska a dvojnásobnou mistryní České republiky v kategorii masters.

Marcela Vysloužilová-Urbášková

Druhou oceněnou ženou se stane Marcela Vysloužilová-Urbášková, která medaili získá za propagaci města v oblasti hudební kultury. Sama říká, že zpěv jí byl dán už do kolébky – narodila se totiž ve velkolosinské rodině, kde se pořád zpívalo. Už jako malá holka se účastnila řady pěveckých soutěží a v době středoškolských studií se dokonce odvážila zúčastnit konkurzu v Praze, kde Jiří Suchý hledal mladé talenty pro své divadlo. Odchod do "matičky" Prahy jí ale rodiče jednoduše zakázali. "Krátce na to jsem vyhrála další konkurz – tentokrát v Ostravě, kde rozhlasový orchestr hledal nové zpěváky pro své pořady," vzpomíná čtyřiašedesátiletá Marcela Vysloužilová - Urbášková. Její fanoušci jin mohli vídat v hudebních pořadech společně s Hanou Zagorovou, Marií Rottrovou, Věrou Špinarovou či Pavlem Novákem.

Jaroslav Cedidla

Dalším nositelem medaile se stane Přerovan Jaroslav Cedidla, který je znám nejen pro přerovskou muzikantskou veřejnost. Muž hudebně nadaný, který uměl skvěle vládnout i psaným slovem, začal psát první texty pro studentské kapely coby gymnazista. "Pracoval jsem také jako odpovědný redaktor časopisu skupiny Synkopa HELP, jenž byl svého času oblíbeným periodikem," připomněl Jaroslav Cedidla dobu, kdy kapela bourala sály po celé republice. Stal se dvorním textařem řady interpretů i skupin, v roce 1975 dokonce založil i divadlo malých forem "Studio mladých", pořádal Večery poezie, moderoval… a hlavně psal.

Vladimír Strakoš

Medaile Jana Amose Komenského bude říkat pane i Vladimíru Strakošovi, který prestižní ocenění získá za rozvoj vysokoškolského vzdělání v Přerově. Ten se na univerzitní půdě pohybuje celá desetiletá jako doma. "Základní vysokoškolské vzdělání s titulem inženýr jsem získal v roce 1959 na Vysoké škola báňské v Ostravě. Této škole, v současnosti Technické univerzitě Ostrava, jsem zůstal věrný po dlouhá léta – a to jako vysokoškolský pedagog a jako akademický pracovník, který průběžně získává jak vyšší akademické, tak pedagogické hodnosti," říká Vladimír Strakoš. Na hornicko-geologické fakultě postupně získal vědeckou hodnost kandidáta věd, v roce 1980 habilitoval v oboru Automatizace v hornictví – v tomtéž oboru byl posléze jmenován profesorem, je nositelem vědecké hodnosti doktor věd v oboru Dobývání ložisek, zaměření automatizace. V roce 2002 začal spolupracovat se zakladateli Vysoké školy logistiky v Přerově. A byl to právě profesor Vladimír Strakoš, který přišel s myšlenkou vyučovat na nově vznikající vysoké škole logistiku v bakalářském studijním programu. Který – jako první rektor přerovské vysoké školy - se nebál povýšit vzdělávání v oboru logistika i do magisterského-inženýrského studia, a který dokázal ve spolupráci s Dopravní fakultou ČVUT získat pro absolventy přerovské vysoké školy možnost pokračovat v doktorském studiu.

Jan Hlavačka

Dalším letošním oceněným, která dostane medaili za propagaci města v oblasti podnikání, bude Jan Hlavačka<, kterého mají Přerované spojeného především s jeho působením v přerovské Meoptě. "Tam jsem pracoval od roku 1963 až do roku 1998 – a dodnes stále aktivně spolupracuji s managementem společnosti," konstatuje dvaasedmdesátiletý Jan Hlavačka. Působil v oblasti vývojové konstrukce a technologie, v letech 1975 až 1985 byl vyhodnocen jako nejlepší zlepšovatel Meopty Přerov. Dodnes je uznáván za to, že se na začátku devadesátých let významně zasloužil o přežití Meopty.

František Andrle

Za propagaci města v oblasti sportu si odnese cenu i František Andrle. Ten sám o sobě říká: "V mládí jsem se stal členem přerovského Sokola. Tam vzniklo silné pouto k pohybu a mnoha sportovním odvětvím – ať už se jednalo o atletiku, kanoistiku či házenou. Nejvíce mně však učarovaly různé meruny, hlavně ta basketbalová." Začínal jako dorostenec, později hájil barvy Spartaku Přerovských strojíren. Navíc basketbal i aktivně trénoval. Jeho dva synové ho však svedli i na jinou sportovní cestu – zamilovali se totiž do sjezdového lyžování, takže táta František se vrhl na bafuňářství v lyžařském oddíle. Podílel se na vybudování a modernizaci lyžařského střediska Hajcabák na Horní Bečvě, dlouhé roky řídil a organizoval veřejnou lyžařskou školu. Dnes jednaosmdesátiletý František Andrle si pochvaluje, že je díky celoživotnímu sportování stále v dobré fyzické i psychické pohodě.