Kolik lidí dojíždí do práce na kole? A kolik lidí se základním vzděláním používá doma počítač s internetem? Na tyto i mnohé důležitější otázky odpoví blížící se sčítání lidu. Statistikové také věří, že konečně zjistí, kolik žije v republice Romů nebo bezdomovců. Diskutovaná je také otázka moravské národnosti, ke které se při minulém sčítání přihlásilo na dvě stě tisíc lidí. Sčítací komisaři už v těchto dnech vyrážejí do terénu. Postupně by měli navštívit každé sídlo na území Čech, Moravy a Slezska.

Sečteme všechny a všechno

Pravidelná sčítání lidu nařídila v roce 1753 Marie Terezie, od té doby se s výjimkou bouřlivých čtyřicátých let dvacátého století konají každých deset let. Jejich účelem je sběr statistických údajů, které se jinak zjistit nedají. V České republice má sčítání na starosti Český statistický úřad (ČSÚ) "Z různých státních databází můžeme zjistit, kde který občan bydlí a některé další údaje, ale sčítání zjišťuje mnohem víc. Z žádné databáze nevyčtete, že třeba padesát procent občanů některé lokality dojíždí do práce na kole, to nemůžeme zjistit jinak, než že se na to lidí zeptáme. Tyto údaje pak jsou cenné třeba pro obce, které pro tyto lidi třeba postaví cyklostezku," vysvětluje mluvčí projektu sčítání Ondřej Kubala. Organizací, které pracují s výsledky ze sčítání je podle něj nepřeberně. Důležité jsou třeba pro záchranáře. "Hasiči pracují se sofistikovanými databázemi, které ovšem potřebují nakrmit údaji. Když třeba jedou k požáru, právě na základě dat ze sčítání ještě cestou zjistí, kolik by se v domě mělo zhruba nacházet osob, jestli je v něm výtah a zdali se jedná o dům panelový nebo třeba dřevěný," upřesňuje Kubala. Sčítání poskytne také důležité informace o pohybu obyvatelstva. Institut trvalého bydliště totiž už zdaleka neznamená, že dotyčný se na této adrese trvale zdržuje. "Toto číslo je zajímavé nejen pro obce, kterým řekne skutečný počet obyvatel; v případě živelné nebo jiné katastrofy také poskytne krizovým štábům informace o tom, kolik se v lokalitě nachází osob, které je třeba evakuovat a zjistí z nich například i jejich věkové složení, což jsou v těchto situacích nesmírně důležité údaje," popisuje Kubala.
Statistikové by vůbec poprvé chtěli sečíst i bezdomovce. „Většina z nich, až osmdesát procent, navštěvuje různé azylové domy. S těmi velmi úzce spolupracujeme a věříme, že získáme údaje nejen o počtu lidí bez domova, ale také o jejich předchozím životě, třeba kolik mají dětí či jakého dosáhli vzdělání,“ podotýká Kubala. ČSÚ si také hodně slibuje od spolupráce s romskými terénními pracovníky. "Při minulém sčítání se totiž k romské národnosti přihlásilo jen v celé republice asi šest tisíc lidí. Romové mají špatné zkušenosti a bojí se. Terénní pracovníci mají za úkol jim vysvětlit, že sčítání je i pro jejich dobro,“ upozorňuje Robert Sutorý, který bude jedním z terénních pracovníků na Hranicku, kde je podle odhadů až deset procent obyvatel Romů. "Přesná čísla ale opravdu neznáme. Tady ani nikde jinde," upozornil Sutorý.

Data zpracují v betonovém bunkru

Proti sčítání se tradičně zvedá nevole některých občanů. Domnívají se, že je zbytečné, obavy mají také o bezpečnost získaných dat, z nichž některá jsou poměrně citlivá. "Duševně zdravý člověk tohle určitě nevyplní. Na to vrchnosti zapomeňte," napsal před časem v diskuzi pod naším článkem čtenář podepsaný jako Mol. "Stát potřebuje zjistit, o co ještě každého z nás může okrást, aby se on sám napakoval," domnívá se pro změnu čtenářka (?) Miriss. Ondřej Kubala tyto obavy vyvrací. "Sbírání vyplněných formulářů má na starosti Česká pošta, která určitě s citlivými údaji zacházet umí. Elektronickým zpracováním je pověřena společnost Hewlett-Packard. Ta formuláře roztřídí na základě jmen občanů a jejich rodných čísel, zjistí, zda někdo neodevzdal formulář třeba dvakrát a následně tyto informace odstraní. Servery této společnost jsou mimochodem umístěny v přísně střeženém protiatomovém bunkru. Odtud do Českého statistického údaje odejdou vyplněné elektronická data z formulářů už bez osobních údajů, podle nichž by se dalo určit, kdo konkrétně vyplňoval který formulář," ubezpečuje Kubala.

Nevyplníš, zaplatíš. Podvádíš? Přijdeme na tebe

Ještě před zpracováním projdou formuláře přísnou kontrolou. "Pokud třeba někdo uvede, že je muž a následně, že porodil tři děti, je jasné, že se jedná buď o šprým nebo chybu. Takového člověka pak navštíví komisař znovu," upozorňuje Jaroslav Pospíšil z olomoucké pobočky ČSÚ. Elektronická verze formulářů podle něj napsat nesmyslný údaj vůbec neumožní. "Pokud vyplníte, že jste nezaměstnaný, už se vás systém nebude ptát, jak dojíždíte do práce. Nedovolí vám ani napsat datum narození v roce 1790," usmívá se Pospíšil.
Vyplnění formuláře je povinné podle zákona. Vyhnout se mu mohou pouze osoby, které se v danou chvíli nezdržují na českém území. "Ze zákona může být za neodevzdání formuláře udělena pokuta až deset tisíc korun. Všechny hříšníky předáváme příslušným obcím, které s nimi pak vedou správní řízení. Výše pokuty a její inkasování je zcela v jejich režii," řekl Pospíšil. Co se týče "hříšníků", nemají statistici obavy. Při posledním sčítání v roce 2001 jich v celé republice bylo jen něco málo přes dvě stovky. "Nemyslím, že by teď toto číslo mělo být výrazně vyšší," uzavírá Ondřej Kubala.