Nové skutečnosti ohledně chování českých dětí na internetu odhalila nově zveřejněná monografie Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého. Z publikovaného výzkumu vyplývá, že s některou z forem či projevů kyberšikany se setkalo 56,53 procenta českých dětí, a to v roli její obětí.

Od začátku tohoto týdne si zájemci mohou na www.e-bezpeci.cz stáhnout výzkumnou zprávu Nebezpečí internetové komunikace III, jež shrnuje výsledky třetího ročníku celorepublikového výzkumu zaměřeného na výskyt rizikového chování spojeného s informačními a komunikačními technologiemi (zejména internetem) v populaci českých dětí. "Mezi jevy monitorované výzkumem patří například kyberšikana, sexting nebo sdílení osobních údajů v prostředí internetu. Výzkumné šetření probíhalo na konci loňského roku a zapojilo se do něj celkem 10 830 respondentů ve věku 11 až 17 let," uvedla jedna z řešitelek výzkumu Veronika Krejčí.
Výzkum ukázal, že s některou z forem či projevů kyberšikany se setkalo 56,53 procenta českých dětí. Nejčastěji se staly oběťmi ponižování, urážení a ztrapňování (verbální agrese). Tyto formy agrese zažilo více než 31 procent respondentů. O necelých 10 procent méně se pak v roli oběti setkalo s kyberšikanou prostřednictvím mobilních telefonů, kdy je útočník obtěžoval prozváněním. Mnoho dětí si také prožilo ponižování a ztrapňování šířením fotografie. Nejčastěji byly ke kyberšikanyě využity sociální sítě (40,45 % případů), dále SMS (27,68 %) a instant messengery jako jsou ICQ nebo Skype (24,35 %).
Děti ve věku 11 až 17 let však nejsou jen oběťmi kyberšikany, ale mnoho z nich se na ní podílí - 9,59 procenta dotázaných se přiznalo, že se dopustili ponižování, urážení a zesměšňování vyhlédnuté oběti na internetu (nejvíce pak na sociálních sítích). Teenageři si vyzkoušeli i útok na elektronický účet, kam se jich bez svolení majitele přihlásila přibližně čtvrtina (25,02 %) a 10,19 procenta cizí účet zneužilo k tomu, aby jeho majitele dostalo do problémů.
Pro Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého bylo velmi důležité v rámci výzkumu také zjistit, u koho by děti v případě, že se stanou oběťmi kyberšikany, hledaly pomoc a zda jsou vůbec ochotné dospělou osobu s prosbou o pomoc kontaktovat. Bohužel 16,73 procenta dětí uvedlo, že by se s žádným projevem kyberšikany nesvěřilo rodičům (učitelům pak ještě mnohem méně - 27,16 %).
"Stane-li se však objetí kyberšikany dítě, je velmi důležité, aby o situaci informovalo dospělého člověka," zdůraznila Veronika Krejčí. "Kyberšikana je většinou spojená s psychickým týráním obětí, které není snadné poznat, na rozdíl od modřin, jež mohou doprovázet fyzickou šikanu. Oběti kyberšikany jsou často uzavřené do sebe a nekomunikují o problémech s okolím. Na řešení svých problémů tak zůstávají mnohdy sami, což může vést k tomu, že situaci nezvládnou. Z nejznámějších případů si můžeme připomenout případ Anny Halmanové, studentky polského gymnázia v Gdaňsku, která v důsledku kyberšikany spáchala sebevraždu," poukázala Krejčí.