O hodinu delší bude noc na zítřek. Končí totiž letní čas a ručičky hodinek se vrátí o šedesát minut zpět. Změna se dotkne hlavně nočních vlaků. Ty budou muset uprostřed noci zastavit a hodinu počkat, jinak by totiž dojely s předstihem.

V neděli ve 3:00 se ručičky hodinek posunou o šedesát minut zpět. Přechod z letního na středoevropský čas provází méně komplikací, než při opačné změně. Nemusíme totiž vstávat o hodinu dříve, naopak, můžeme si dopřát delší spánek. O hodinu delší směnu však budou mít všichni, kteří noc ze soboty na neděli tráví v práci. Nejpatrnější bude změna na železnici. "Tato změna se dotkne celkem šestnácti dálkových vlaků Českých drah, které budou uprostřed noci čekat na odjezd podle středoevropského času. Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve," vysvětlil mluvčí drah petr Pošta, Regionálních vlaků se podle něj změna nedotkne, protože v době změny času žádné nejedou. 

Takzvaný letní čas, který platí od března do konce října, byl u nás poprvé zaveden během první světové války, vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat dvakrát ročně hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v ČR letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října. "Vynález" letního času je připisován americkému učenci Benjaminu Franklinovi, podle kterého se jeho zavedením měly ušetřit svíčky. Současná energetická úspora je však podle odborníků minimální. Změna režimu navíc některým lidem působí zdravotní potíže. Letní čas platí v celé Evropě s výjimkou Islandu, zaveden je i v Rusku, Severní Americe, Íránu či Egyptě. Řada zemí zejména asijského světa jej však z různých důvodů zrušila.